Author Král Šumavy přivítá nejlepší maratonce, bude se bojovat o tituly národních šampiónů
Domácí vrchol maratonské sezóny je tu, vyzpovídaly jsme největší favoritky…
Tak trochu ve stínu světového poháru v Novém Městě na Moravě a Pražských schodů se v prvním červnovém víkendu uskuteční v Klatovech Author Král Šumavy Memoriál Františka Šraita. Závod s 25letou tradicí je letos vypsaný jako Mistrovství České republiky v maratonu. Boj o cenné kovy proběhne na trase dlouhé 107 km s převýšením 3270 m. Startovní listina kategorie žen se naplňuje a my vám představíme dámy, které by na předních pozicích neměly chybět, patří mezi naši ženskou maratonskou elitu.
Při loňské generálce Krále Šumavy vystoupala trojice Cesnaková, Pichlíková a Kolašínová na pódium jako absolutně nejrychlejší zástupkyně něžného pohlaví. Na věhlasných Sudetech si pak v pozměněném pořadí rozebraly mistrovské medaile, kov nejcennější a titul maratonské šampiónky brala Pichlíková. Jak se cítí obhájkyně teď? Kolik toho natrénovaly její konkurentky? Tady máte krátké zpovědi….
JANA PICHLÍKOVÁ, Erste Premier Petr Čech MTB Team
Stále usměvavá dáma, s neuvěřitelně vyrovnanou výkonností. V loňské sezóně většinu svých startů proměnila ve vítězství. Reprezentovala nás na evropském i světovém šampionátu, v letošním roce si připsala cenný úspěch v podobě 8. místa právě z „Evropy“. Vítězka seriálu Kolo pro život, která před týdnem absolvovala Světový pohár v cross country v Novém Městě na Moravě, o dva dny později exhibiční závod Pražské schody. Dívka, která se nebojí žádné výzvy. Tuhle slečnu najdete v týdnu sedět na katastrálním úřadu.
Jano, jsi obhájkyně mistrovského titulu. Je něco, co tvá vítězství a loňská výsledkově velmi úspěšná sezóna změnily?
Loňská sezóna byla opravdu vydařená a mistrovský titul byl nádhernou nečekanou “tečkou”. Ke konci však bylo tělo už hodně bolavé a unavené. Zásadní změny nejsou, ale víc se snažím poslouchat své tělo, nezanedbávat odpočinek, protahování a zpestřovat si trénink i v sezóně. Se zaměstnáním je to o dost složitější kombinace, ale tak to je. Buď chceš a baví Tě to tak, nebo jednoduše zvolníš. Zájem okolí se zvýšil, občas tím vznikají jak úsměvné tak nesmělé situace. Může se stát, že občas někoho nepozdravím, nebo přehlédnu, ale není to úmysl, spíš roztěkanost. Velkou podporu a zázemí vytváří Sport bike – servis a prodej kol Pavel Skála, tým Petr Čech Sport – David Trávníček a ČS JUNIOR MTB team – Jiří Lutovský. Samozřejmě člověku dodávají chuť i ostatní přátelé, rodina a při závodech fanoušci, kteří povzbuzují a Ti co napíšou pěkný vzkaz nebo sms.
Jak probíhala tvá příprava v zimním období? Jak dlouhé bylo tréninkové volno po sezóně?
Zimní období je fajn, příjemná změna pro tělo. Úplné volno jsem neměla, to nějak nedokážu. Ale v listopadu a prosinci jsem na kole seděla minimálně, zdravotně to nebylo dobré.
V rámci zimní přípravy zařazuji plavání, posilovnu – buď cvičím sama, nebo kruhové tréninky, běh a klasické lyžování. Výborný relax je sauna. Největší odměnou byl pobyt v lázních v Třeboni a to bylo vážně boží.
V jaké destinaci a kdy jsi byla najíždět objemové kilometry a kolik máš v současné době od začátku roku najeto?
Třetím rokem jsem se zúčastnila soustředění v Toskánsku společně se sportovním gymnáziem Vimperk v polovině března. Dva v jednom – dovolená a soustředění. Najeto mám cca 5.5 tis km.
Co říkáš mistrovské trati? Jaké z ní máš po loňsku pocity? Byla jsi na ní před mistrovstvím trénovat?
Bude to “šichta” jako každý závod a zábava zároveň. Trénovat jsem na trati nebyla, musí stačit paměť a jízda na oči. Nezapomenutelná je atmosféra na náměstí před startem, průjezdy brodů zejména ten s vodníkem, a když mi dala napít své coca-coly závodnice z kratší trati zhruba 3 km před cílem a ještě mě nahecovala. Rozhodovat může defekt, pád, špatný spánek… nedokážu říct, kde se bude závod rozhodovat. Je to přes sto kilometrů v terénu a může se stát cokoli. Hlavně ať nám přeje počasí a sejdeme se celí šťastní a plní zážitků v cíli.
Co budeš snídat v den závodu? A co si připravíš k jídlu a pití na trať?
Snídaně asi jako obvykle … kaše a chleba s marmeládou. Na trať klasika – energetické tyčinky, gely, ionťák, banán a pak co přiletí na občerstvovačkách od partnera či obsluhy.
Máš před závody nějaký rituál, který tě uklidňuje, nebo vozíš nějakého talismana?
O takový rituál si většinou tělo řekne samo….taková předstartovní návštěva wc na sebe většinou nenechá dlouho čekat. Jinak mít chvilku pro sebe a s nikým nemluvit, vyslat krátkou modlitbičku vzhůru, pohladit bika a popřát všem hodně štěstí.
Co tě dokáže před závodem rozhodit?
Docela otázka na tělo, na kterou konkrétně neodpovím. Takových příčin může být nespočet a je to i o momentálním rozpoložení… důležité je dokázat se od toho odprostit a povznést se nad to, pokud to nastane, a nebo dupnout o to víc do pedálů a vypudit to z mysli.
MILENA CESNAKOVÁ, Maloja – Rocky Mountain Team
Na pohled drobná slečna s neskutečně silnou osobností. Disponuje posunutým prahem bolesti. Se svou subtilní postavou dokáže jet neskutečné watty. Ego mnohých bikerů by mohlo vyprávět. Odchovaná „koňařka“, která vyměnila jezdecké sedlo za to cyklistické. Na plný úvazek zaměstnaná ve firmě, která se specializuješ zpracování projektů na elektřinu. Dívka závodící se žlutou květinou ve vlasech.
Mileno, jsi známá jako „Královna Šumavy“, kolikrát jsi tento titul získala? A co pro tebe tahle akce znamená?
“Královna Šumavy”, to se tak hezky čte, a tak hezky to zní… Loni to byl zlatý hattrick. Je to pro mne ohromná čest nosit tento titul a jsem na sebe svým způsobem hrdá, jelikož Šumavu miluju z českých hor nejvíc! A tím je i jasné, že samotný závod Král Šumavy je pro mne jedním z nejkrásnějších v Čechách vůbec.
Jak probíhala tvá příprava v zimním období? Jak dlouhé jsi měla tréninkové volno po sezoně? Byla jsi zdravá?
Zimní příprava u mě neznamená nic zásadního. Nejsem v kontaktu s nikým, kdo by mi plánoval přípravu nebo psal tréninky, jakkoliv mi radil. Takže se spoléhám vždycky a jen na svůj pocit, na to, jak se cítím, snažím se naslouchat svému tělu a přitom “jet” stále naplno. Tréninkové volno po sezóně neřeším, prostě po sezóně plynule pokračuji v tréninku, s tím rozdílem, že o víkendech nezávodím, ale chodím do druhé práce, abych si vydělala na soustředění. V zimě jsem se hodně věnovala balančnímu cvičení a core, trávila téměř každý den na válcích a poměrně i dost běhala. Mám doma čtyřnohého parťáka, takže o pohyb venku není nouze. Jako zpestření a zařazení změny, proběhly párkrát běžky – kde jinde než na Šumavě.
S tím zdravím, to už je otázka dost “na tělo”. Není žádné tajemství, že jsem na úrazy prostě klikař a mám jich poměrně dost. Pozitivní je, že letos to byla, po šesti letech, první zima, kdy jsem nemusela na žádnou operaci. Takže až na to, že mě ty sešroubované součástky poměrně slušně bolí a limitují, byla jsem v zimě zdravá.
V jaké destinaci a kdy jsi byla najíždět objemové kilometry a kolik máš v současné době od počátku roku najeto?
Pravidelně jezdívám do Toskánska, ale letos mě vzal přítel na Mallorcu a musím uznat, je to cyklistický ráj. Byli jsme tam ještě se dvěma kamarády v březnu na 2 týdny a najeli hodně a nastoupali ještě víc. Od počátku roku už nějaké to číslíčko naskočilo, nevím přesně…
Trať krále Šumavy znáš dokonale. Jaký atraktivní úsek tratě bys doporučila divákům, tzv. „na kukačku“?
Nedá se tvrdit, že jí znám dokonale… jela jsem Krále 3x a pokaždé to nebylo zrovna při smyslech, viz. můj první Král dojetý s otřesem mozku, takže znalost tratě je stále ještě ve fázi seznamování se. Ale jinak asi vím, do čeho jdu, alespoň profilově a distančně a podle všeho mi trať sedí. Každopádně, na projetí nezbývá prostor, jsem každý víkend na závodech a v týdnu od nevidím, do nevidím v práci. Takže pojedu “na oči” a budu spoléhat na trochu toho štěstíčka. A třeba i na nějakou tu maratonskou zkušenost. Diváci by si určitě neměli nechat ujít start na náměstí v Klatovech, který bývá dost emotivní, a potom dojezd v cíli. Na trati je pak zajímavý brod v Nemilkově, kde se ne jeden závodník postará o parádní „šou“ při jeho překonávání.
Co budeš snídat v den závodu? A co si připravíš k jídlu a pití na trať? Budeš mít během závodu na trati „support“?
Snídat budu to, co obvykle – tmavé pečivo s medem nebo marmeládou, čaj a pořádný hrnek turecké kávy, abych nastartovala tu pumpu v hrudi. Mám extrémně nízký tlak, takže bez kafe by to nešlo! Na trať si vezmu jednu tyčku a nějaký gel, v závodě skoro nejím, jak se říká, hladová kobyla nejlépe táhne. K pití si připravím ionťák, uvezu jen jednu flašku, takže bude muset stačit. Občerstvovačka to potom bude jistit. Co se týká “supportu” – takovým komfortem neoplývám – na trati se musím spoléhat sama na sebe, nemívám nikoho “k ruce”.
Máš před závody nějaký rituál, který tě uklidňuje, nebo vozíš nějakého talismana?
Před závodem žádný rituál nemám, nebývám nijak moc nervózní. Jediné co, tak před startem popřeji závodníkům kolem sebe “good luck” a těsně před výstřelem ještě zavřu oči, zhluboka dýchám a broukám si v duchu písničku od Manowar (právě tu ze startu Krále Šumavy). Talisman mám, vozím ho na krku, je to titanová dlaha z mojí pravé ruky.
Co tě dokáže před závodem rozhodit?
Rozhodilo by mě, kdybych před startem neobjala svého přítele a nedala mu pusu pro štěstí. Jinak asi nic. Jezdím pro radost, protože mě cyklistika baví, ne aby mě jakkoliv rozhazovala.
JOHANA KOLAŠÍNOVÁ, SupGirls
Kometa loňské maratonské sezóny. Pohledná brunetka, kterou na kole nelze přehlédnout. Účastnice ME a MS v maratonu. Obhájkyně mistrovské stříbrné medaile. Bronzová z loňského ročníku Krále Šumavy. Tuhle dámu však ve startovním poli na klatovském náměstí neuvidíme. Možnost startu zhatily této sympatické jezdkyni vleklé zdravotní problémy. Dámský peloton tak přišel o jednu z hlavních adeptek na mistrovský titul. Zdraví je však na prvním místě. Johance přejeme brzký návrat do módu „furtšrot“.
KATEŘINA DRHOVÁ, Česká spořitelna – Accolade
Na loňské generálce Krále Šumavy brala bramborovou pozici. Manželka ambiciózního a sportovně založeného podnikatele, který poznal ve své ženě talent a rozhodl se ji v tréninku podpořit. Katka je velký dříč a také bojovnice, mimochodem také maminka tří dětí. Umí zajet dvouhodinové maratony, ale ještě víc jí sednou delší tratě. Na MČR v maratonu to bude ale její velká premiéra.
Kombinovat trénink a závodní víkendy s péčí o rodinu musí být náročné. Jak to zvládáš a kolik máš za sebou závodních sezón v tomto tempu?
Mám 3 děti ve věku 4, 5 a 10 let. Tedy školkou a školou povinné a tudíž se snažím tréninky zařadit v dopoledních hodinách v průběhu týdne, abych pak odpoledne mohla být s dětmi doma. Samozřejmě mám i nějaké pracovní povinnosti, takže se také stará manžel, který pak odpoledne rozváží děti po kroužcích. Víkendy jsou náročnější a jsem ráda, že mám v blízkosti babičky a tetičky. I tak ale mnohdy doháním práci po večerech a po nocích a v den odpočinku a regenerace věnuji čas většímu úklidu domácnosti, práci v hotelu. Teď začínám vlastně druhou takovou sezónu.
Na startu loňského mistrovství jsme tě neviděly, ale účast na Králi Šumavy sis nenechala ujít. Co říkáš trati? Byla jsi na ní trénovat?
Loňský rok jsem se na mistrovský závod připravovala, ale bohužel v průběhu sezóny jsem měla nějaké zdravotní komplikace a kvůli mé hodně krátké cyklistické historii jsme místo tak náročného závodu zvolili jiný a kratší. Krále Šumavy jsem si chtěla právě z důvodu letošního mistrovství na této trati vyzkoušet. Za mě je ta trať příjemná a docela rychlá. Letos jsem tam ale trénovat nebyla, je to pro nás trochu z ruky.
Jak probíhala tvá příprava v zimním období? Byla jsi zdravá?
Jsem z hor, což má své výhody i nevýhody. Volno bylo možná delší, než jsme plánovali, právě kvůli zdraví. Když už jsme pak začali trénovat a vše vypadalo přívětivě, začaly svátky a prázdniny a bylo dost těžké nakombinovat práci, domácnost, děti a sport.
V zimě jsem hodila kolo “na hřebík” a vyměnila za skialpy a běžky. Je to jiný pohyb a hlavně na skialpech se člověk na těch našich vrcholcích cítí svobodně a podívá se i do míst, kam se nedostane přes léto. Od ledna jsme také letos přidali posilovnu, která mě strašně začala bavit, začala jsem taky běhat.
Kde a kdy jsi byla letos najíždět objemové kilometry a kolik máš v současné době od počátku roku najeto?
První kilometry jsem zvládla už na přelomu listopadu a prosince (11dní) a pak až v polovině února (14dní) a března (11dní). Tyto měsíce najíždím na Grand Canarii. Máme to tam strašně rádi a je tam jistota počasí. V dubnu jsem přidala ještě jednu Mallorcu (11 dní), od ledna mám najeto něco přes 6 tisíc km.
Co budeš snídat v den závodu? A co si připravíš k jídlu a pití na trať? Budeš mít během závodu na trati support?
Už před začátkem závodní sezóny začínám snídat kaše, které si dělám sama. Rýžové, ovesné, jáhlové s ovocem nebo ořechy a pro lepší chuť přidám i nějaký sirup. Měnit tedy nic nebudu. Na trať si beru vždy iontový nápoj, tyčinky, gely a hlavně banán. Ten mi opravdu hodně pomáhá. Na trati budu mít support od manžela a kamarádky. Je fajn, když máte jistotu, že Vám někdo podá plný bidon nebo právě banán a gel. Občas se bohužel stává, že na občerstvovacích stanicích bidony vyberou přední závodníci a pak už je nikdo nedoplní a musíte se napít jen z kelímku a nebo si prostě zastavit, a doplnit si jej sám.
Máš před závody nějaký rituál, který Tě uklidňuje, nebo vozíš nějakého talismana?
Před závody zatím žádný rituál nemám a talismana nevozím. Možná je takový menší talisman právě manžel, když je někde na trati jako support. Pokud jsem hodně nervózní, poslouchám hudbu.
Co tě dokáže před závodem rozhodit?
No právě asi zase ten manžel (smích). Občas je ze závodu více nervózní než já a nechce to asi dát znát. Takže pak okolo běhá a kontroluje, abych na něco nezapomněla, dává rady, jak mám jet (i když už jsme na všem dávno domluvení s trenérem) a nebo občas ještě po ránu začne řešit práci, abychom na něco nezapomněli.
