Reklama

MS MTB 2018 Lenzerheide. Světovou šampionkou v elitě je Kate Courtney, Jitka Škarnitzlová si dojela pro životní maximum

Jak se rodí překvapení? Ohlédnutí světových i českých bikerek za mistrovským závodem…

Reklama

Duhový trikot pro mistryni světa má od včerejšího odpoledne svou majitelku. Stala se jí teprve dvaadvacetiletá Kate Courtney, jejíž jméno rozhodně nepatřilo mezi ta, která se před samotným závodem skloňovala jako jména favoritek. Tomuto triumfu nenaznačovaly ani výsledky ve Světových pohárech pohledné Američanky. Výsledek je důkazem, jak mimořádný a odlišný je světový šampionát, oproti jiným závodům. Je to vrchol, kde chce každý prodat maximum a uspět.

Velký souboj se očekával mezi Annikou Langvad a domácí hvězdou Jolandou Neff. Ve hře neměla chybět ani Emily Batty, čtveřici kandidátek na titul měla doplnit i loňská bronzová medailistka Pauline Ferrand Prevot. Závod se ale vyvíjel zcela odlišně. Dánská bikerka za to vzala od samotného startu a hodně brzy si najela poměrně slušný náskok. Technické pasáže přes kořeny sice nesjížděla s takovou lehkostí, jako její soupeřky, ale do karet jí hrály silové dispozice. První dvě kola se naopak trápila vysokofrekvenčně jezdící Jolanda Neff, byť byla ve sjezdech opět nejrychlejší, kopce jí příliš nechutnaly a tak se trápila na pozicích kolem osmého, později čtvrtého místa.

Za dánskou bikerkou se polovinu závodu praly o druhé a třetí místo Emily Batty a Kate Courtney. A byla to právě Američanka, kdo dokázal stupňovat tempo a soustředit se na bezchybný výkon. V šestém ze sedmi okruhů stáhla náskok Langvad na pouhých 7 vteřin, do posledního kola najížděly společně. Annika se sice pokusila získat náskok v jediném táhlém kopci zkarje okruhu a něco málo vteřin odjela, ale Kate nic nevzdala a dokázala vzápětí rychlým sjezdem dostat opět Aniku pod tlak. Ta v jedné kořenitém pasáži zcela nečekaně zvolila poprvé za celý závod jinou stopu, kterou ale jezdila Kate a to se jí stalo osudné. Podklouzlo jí kolo, zastavila, čehož  Kate naprosto perfektně využila a své týmové kolegyni stáje Specialized razantním nástupem odjela. Druhá žena letošního celkového pořadí SP Annika Langvad už potom neměla síly Američanku a svou parťačku z letošního Cape Epic sjet. Bronz vybojovala osamoceně jedoucí Kanaďanka Emily Batty, nepopulární čtvrté místo pak zbylo pro domácí Jolandu Neff.

Švýcarské Lenzerheide zažilo mnohá další překvapení, ale i zklamání. Radost sobě i fanouškům rozhodně udělala sedmám místem třiadvacetiletí Anne Tauber, ale samozřejmě i naše Jitka Škarnitzlová, která dojela na 18. místě. Kdo bude chtít jistě na šampionát rychle zapomenout je Francouzka a někdejší trojnásobná mistryně světa Pauline Ferrand Prevot, která pro vyčerpání závod nedokončila.

Řekly o závodě…

Kate Courtney (USA) – zlato

„Byl to pro mě výjimečný den, jet v národním dresu a přitom být součástí tak silného týmu. Cítila jsme se hodně dobře, trénovala jsem na tento šampionát velmi tvrdě.  Můj cíl bylo uskutečnit závodní plán: jet v klidu, plynule, soustředit se na svůj vlastní výkon. Nepřemýšlela jsem nad výsledkem ani chvilku, chtěla jsem prostě projet všechny úseky co nejrychleji a bez chyby. Dnešní závod mi ukázala, co se stane, když člověk jede soustředěně jen a jen na sebe. Ten pocit, když jsem přijížděla do cíle a viděla velké množství amerických vlajek, to bylo něco neskutečného. Jsem moc pyšná, že odjíždím s duhovým dresem, který jsem získala pro svou zemi.“

Annika Langvad(DEN) – stříbro

„Byla jsem blízko, ale nedosáhla jsem na vysněný cíl. Měla jsem opravdu dobrý začátek a rozhodla se, že se nebudu v žádném okamžiku zdržovat, taktizovat. Cítila jsem se dobře a neustále jela na první pozici. V jednom místě mi úplně nečekaně uklouzlo přední kolo a já šla k zemi, trochu si rozbila loket. Ale myslím, že jsem zas hodně rychle našla  svůj rytmus. Dávala jsem do jízdy absolutně všechno. Ke konci, když mě Kate předjela jsem prostě neměla už síly, byla jsem naprosto vyčerpaná. Jsem hrdá na svůj výkon, i na celou svoji sezónu, ale upřímně jsem zklamaná, jak blízko ten titul byl.

Kate jela výborně, zasloužila si vyhrát konečně nějaký velký závod, samozřejmě jí gratuluji.Ale sama teď potřebuji být pár dní mimo kolo, vše vstřebat, trochu se oklepat, ale 100% se brzy vrátím k tréninku.“

Emily Batty(CAN) – bronz

„Kromě prvních měsíců mám v této sezóně  opravdu dobrou formu.  Letos jsem strávila hodně času tréninkem ve vyšší nadmořské výšce. Když jsem tu jezdila v posledních několika týdnech před šampionátem, doufala jsem, že se mi podaří bojovat o ta nejvyšší místa. Annika začala závod skutečně velkolepě, já soupeřila s Kate, pak mi odjela a na mě bylo bojovat o bronz. Vždycky říkám, že chci přijít na cílovou čáru s pocitem, že už nemám žádnou energii a myslím, že poprvé v životě jsem tuhle hranici našla. Fanoušci byli úžasní, když jsem přijížděla k cílové čáře, atmosféra byla to ohromující. Pro mě to je opravdu mimořádná událost a jsem jen hrdá, že jsem získala pro Kanadu bronzovou medaili.“

Jolanda Neff(SUI) – 4.misto

„Děkuju švýcarským fanouškům za skvělou show, strašně moc jsem chtěla dosáhnout na zlato. Čtvrté místo mě opravdu bolí. Minulý týden jsem bojovala s kašlem a v tréninku jsme také spadla, moje tělo nebylo 100% připravené. Na trati jsme nechala vše, bojovala o každý metr, vteřinu, jsem ráda, že moje mysl byla připravená a podala jsme maximum, co v tento den šlo. Těším se na mnoho dalších mistrovství, která mě čekají.“

Maja Wloszczowska(POL) – 5.místo

„Přála jsem si být o něco výš, než na pátém místě, ale poslední 4 týdny jsem neměla úplně ideální, takže z tohoto pohledu je umístění mezi nejlepšími pěti dobré. Bez životní formy je nyní v ženském bikingu hodně těžké se prosadit.“ 

Gun Rita Dahle Flesja(NOR) – 9.místo

„Být součástí jednoho z největšího a nejhlasitějšího světového šampionátu bylo naprosto úžasné. Nebyla jsem včera v nejlepší kondici, ale bojovala jsem ze všech sil, což stačilo na deváté místo. Kate jela úžasný závod, jsem si jistá, že bude duhový dres reprezentovat s velkou hrdostí a slávou.“

Pauline Ferrand Prevot (FRA) – DNF

„Co říct, bylo to několik komplikovaných týdnu, co jsme prožila. Takže na mistrovský závod  to bylo buď to vyjde nebo ne. Bohužel, vyšlo to druhé. Měla jsem opravdu jinou představu o závěru letošní sezóny, ale stalo se. Moje problémy s jídlem mi sebraly dost síly a tu jsem na téhle trati potřebovala. Takže chci moc poděkovat mému supportu a velké díky patří také mé kolegyni Juliette Bresset za pomoc. Teď musím zapomenout na špatný den a koukat se vpřed.“

Jitka Škarnitzlová -18.místo

Životní sezónu letos zažívala Jitka Škarnitzlová a dokonale ji zakončila právě na světovém šampionátu, když dojela na 18. místě. Nebyl asi nikdo z domácích fanoušků, kdo by nedržel této sympatické a skromné závodnici palce. Kromě drobného zaváhání uprostřed léta měla stabilní výkonnost, poctivým tréninkem se vypracovala mezi širší světovou elitu, radost nám dělala v nové disciplíně Short Tracku, kde se pravidelně dostávala mezi bodovanou šestnáctku. V cross country klepala na dveře top dvacítky, chyběl kousek. Vyšlo to v nejdůležitějším závodě sezóny…. „ Jsem nadmíru spokojená, konečně se podařilo prolomit tu 20. Sice to na začátku vypadalo líp, ale vše postupně. Povedl se mi start a pak mi sedl ten dlouhý kopec, díky němu jsem se dostala k desátému místu. Pak jsem pomalu začala ztrácet a většinou si každý kolo o pozici pohoršila. Poslední kolo už bylo trochu za trest, byl to dlouhý závod. Krize…? Od čtvrtého kola se mi hůř jezdili šlapavé kamenité úseky, tak jsem asi ztrácela nejvíc. B lajny sem jezdila v prvním sjezdu, v tréninku jsem tam objímala matraci a pak taky přejezd přes kámen, ten jsem taky vynechávala. Volila jsem jistotu. Takže moc velká spokojenost“, podělila se o své dojmy česká mistryně, která si výsledkem v Lenzerheide nadělila sladkou tečku za vynikající sezónou. „V podstatě mám hotovo, ještě teda pojedu Maja Race, pár krosů a možná se objevím i na KPŽ, ale už to bude jen pro zábavu na dojetí a pak si dám úplně volno,“ nastínila Jitka svůj program.

Karla Štěpánová – 27.místo

Před 14 dny dokázala Karla Štěpánová skončit na 18. místě v závodě SP, v tom mistrovském se ale od začátku trápila. Po slabším startu, kdy se pohybovala až ve čtvrté desítce, se sice během čtyř okruhů dokázala propracovat na solidnější pozici kolem 22-25. místa, ale nakonec se před ní dostalo dalších pár závodnic a v cíli byla hodnocená na 27. pozici s více než desetiminutovým mankem. „Nakonec jsem vlastně vůbec ráda, že jsem dojela do cíle. Už ve třetím kole jsem měla hroznou krizi. Rameno mě bolelo strašně, vůbec mi nedošlo, že tady si neodpočinu, navíc ty kořeny, otřesy, furt práce s rukama. Snažila jsem se na asfaltu a šotolině a všude, kde se jen trochu dalo, nedržet tou rukou řídítka a trochu ji protáhnout, protože pak mě začal brnět i palec, jak se tam všechno skřípne. Blbě se mi řadilo. Alespoň jsem neslejzala a furt jela, ale byl to tedy boj. Myslím si však, že v září už jsou také znát ty dva měsíce tréninkového manka a začínám toho mít plné zuby“, vypověděla krátce po závodě Karla kolegům z mtbs. Její sezóna ale nekončí, už příští týden se postaví na start dalšího světového šampionátu, tentokrát na maratonské distanci. Je otázka, zda se jí podaří zregenerovat a zmobilizovat síly na absolvování dlouhého závodu.

Hana Ježková – 45.místo

Svou světovou premiéru výborně zvládla i Hanka Ježková, která dojela na 45. místě. Závodnice, která pracuje jako fyzioterapeutka na plný úvazek a trénuje až po práci, patří mezi letošní překvapení domácí bikové scény. 

„Takhle jsem si to přála, s umístěním jsem spokojená. Byl to těžký závod, na trati se nedalo nikde odpočívat, nebyl tam žádný delší sjezd a rozhodčí nám nadělili pořádnou porci kol. Jinak co se týče techniky, jezdila jsem všechno A liny, kromě špičatýho kamene, ten jsem radši objížděla. V tréninku jsem to dávala, ale pak v závodě se mi nechtělo riskovat. Hodně sil braly kořeny, těch bylo po celé trati spousta, jela jsem na hardtailu a to teda bralo sílu“, napsala nám Hanka o svém boji na trati. I ona už má závěr sezóny na dohled. „Ještě něco málo odjedu, v plánu mám Maja Race a potom se těším na týmovou akci Bobr cup, tam je to opravdu pěkný ukončení sezóny.“

 

Foto: Michal Červený, Jan Němec

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková
Reklama