Dánka Annika Langvad obhájila loňský titul mistryně světa maratonu, české bikerky dojely na 28. a 32. místě.
Nejkrásnější a nejtěžší, tak byl hodnocen v pořadí 16. světový šampionát v maratonu horských kol. Italské Auronzo di Cadore přivítalo bikerskou elitu, startovní listiny zaplnily jména nejen maratonských specialistů, ale i hvězd z cross country. Řada z nich se jen přesunula z Lenzerheide, kde se minulý týden bojovalo o medaile právě z této kratší olympijské disciplíny. Kdo polemizoval, zda parametry letošního mistrovského maratonu budou nad síly specialistek na hodinu a půl dlouhý závod, dostal v sobotu odpoledne jasnou odpověď.
Po stříbru v cross country si dojela pro maratonské zlato Annika Langvad. A to zcela suverénním způsobem, když na druhou v pořadí Christinne Kollmann najela téměř 6 minut. Z bronzu se pak radovala pětatřicetiletá Maja Wloszczowská, mimo jiné vítězka SP cross country z Val di Sole.
Nepopulární čtvrté místo zbylo na Gun Ritu Gahle Flesju, do první desítky se pak probojovala i čerstvá světová šampionka z cross country Američanka Kate Courtney (9).
České bikerky dojely v pořadí Štěpánová, Pichlíková na 28. a 32. místě.„Závod byl o síle v kopcích a technice ve sjezdech. Tempo taky nebylo maratonské, plynulé, nastupovalo se, měnil rytmus, skupinky se trhaly“, popisovala své první dojmy Jana Pichlíková.
Komu síly ani technika nechyběly, byla Annika Langvad. Drtivým způsobem ovládla ženský závod, už v polovině měla sedmiminutový náskok, od druhé v cíli, Rakušanky Kollmann ji dělilo víc jak 5 minut.
„Jelo se mi dobře, cítila jsem se silná, ale teď je moje tělo úplně vyčerpané. Výzvou bylo rozhodně udržet motivaci po zklamání v cross country (2.místo, na které se propadla až v samotném závěru) po celý týden až do soboty. Během závodu jsem si vymyslela své cíle, abych ze sebe dostala maximum. 20 kilometrů před cílem mě potkal velký problém se zadní brzdou, což bylo hodně stresující. Teď potřebuju pár dní odpočinku, letošní sezóna byla hodně dlouhá, je čas na duševní relax, cítím, že nemám tolik energie jako dřív“, uvedla staronová mistryně světa.
Naše holky zůstaly kousek za svým vlastním očekáváním, ale jejich výkon rozhodně nelze řadit mezi ty nepovedené. Obě patří mezi ty, co nechají na trati maximum svých sil, závody nezabalí, když to nejde podle představ. Jana měla v tréninku pád, při kterém si pohmoždila koleno, ale při zhodnocení výkonu napadl ani náznak výmluvy na akutní zdravotní omezení. Obě bikerky potkal na trati defekt, s kterým si poradily a dřely dál.
Karla Štěpánová, 28.místo
„Tenhle závod byl fakt nejtěžší, co jsem kdy jela. A taky nejhezčí! Singly, výhledy, nádherné hory. To jsem znala z tréninku, protože v závodě se jel od začátku šrot. V kopcích masakr. Já jsem dobře odstartovala, na první kopci jsem byla okolo 15.místa, pak dlouho jela ve skupince holek, pořád to bylo do dvacítky. Bylo to super, ale po čtyřech hodinách jsem za to zaplatila, chytly mě hrozný křeče. Pak ještě pomalý defekt, ale to mě moc nezdrželo, v depu jsme to rychle opravili. Do cíle jsem dojela trochu v punku, ale celkově spokojenost. Třeba trochu víc potrénuju na další sezónu a pojedu zas“, zhodnotila svou maratonskou premiéru Karla.
Jana Pichlíková, 32.místo
Po startu jsem zvolila pravou stranu a snažila se zabudovat někam k 10.místu, jenže jak se jelo nejprve ve městě, hodně zatáček, občas to skoro zastavilo, procouvala jsem až někam k třetí desítce. První těžký stoupání, co mělo 15% udělalo jasnou selekci do skupin. Jely jsme v pětici, ale rozhodně nebyla žádná spolupráce, Švédka s Argentinkou tam nastupovaly…jak jsme jeli asfaltový stoupání na Tre Cime, tak se to roztrhalo. Mě pak v jednom sjezdu zastavil defekt, naštěstí to moc neuteklo a šlo opravit trnem od Dynaplugu, v tech zóně jsem to dofoukla. Vyloženě krizi jsem neměla, ale už znám nohy v lepším stavu. Radost mi dělaly sjezdy, kromě menšího karambolu při tréninku jsem to dávala s jistotou. Umístění jsem si přála lepší, ale vím, že jsem na trati vydala maximum. Nějaké limity byly, ale tak to prostě občas bývá a jedeme dál. Sezóna byla hodně dlouhá, ale necítila jsem se nějak vyčerpaná. Spíš jsem vnímala, že mi úplně nesedly ty prudký stojky, na to se doma těžko trénuje“, vypověděla trochu posmutněle Jana.
Víc, než výsledek ji přišly líto, jaké komentáře se objevily pod jejím postem na Facebooku. „Před závodem jsem dala naše fotky z přípravy na závod, aby nám kamarádi drželi palce. No, některé komentáře mě docela rozhodily“, reagovala na diskuzi, týkající se nenominace Mileny Cesnakové. Ta rozhodně pod post Jany, coby úřadující mistryně republiky, suverénky maratonského seriálu KPŽ a 8.ženy z letošního mistrovství Evropy nepatřila.
Z mnoha pohledů škoda, že se při vyrovnané výkonnosti tří diskutovaných žen nezvolila varianta vyslat je do boje všechny tři, obzvlášť když místem konání byla velmi dostupná destinace.
Holkám patří díky za reprezentaci a bojovnost, o jejich houževnatosti svědčí fakt, že Karla si den poté střihla závod Trans Brody (vítězně, jak jinak), Jana si v neděli oddychla, aby nabrala síly do běžného pracovního týdne, v jehož závěru se chystá na předposlední závod seriálu KPŽ do Oder.
Výsledky ženy Elite 89 km / 3400 m:
1. Annika Langvad (DEN) 4:53:13 hod.
2. Christina Kollmannn (AUT) +5:18 min.
3. Maja Wloszczowska (POL) +12:12
4. Gunn Rita Dahle Flesja (NOR) +17:17
5. Mara Fumagalli (ITA) +18:14
…
28. Karla Štěpánová +45:05
32. Jana Pichlíková +56:30
Kompletní výsledky ZDE
Foto: Michal Červený
