Reklama

ME v cyklokrosu 2018. Nejlepší výsledek veze Jana Czeczinkarová, skončila ale bez medaile

Zas ta třináctka…Tohle číslo nemá Czeczinkarová už dlouho v oblibě. Dnes je to přesně počet vteřin, které chyběly k bronzové medaili. Jak se dařilo českým cyklokrosařkám? Krátké ohlédnutí za evropským šampionátem v cyklokrosu…

Reklama

V nizozemském Rosmalenu se tento víkend bojovalo o evropské tituly a česká reprezentace přijela v silné sestavě. Pravda, v ženské elitě nebyla na soupisce Kateřina Nash, ale i tak se do nominace dostalo celkem 7 závodnic. Největším medailovým želízkem byla Jana Czeczinkarová, která už z kategorie do 23 let, v které startovala i nyní, dva bronzy v letech 2015 a 2016 získala.  

„Je to rychlá technická trať s dlouhými a záludnými písečnými pasážemi. Je dost otevřená, z poloviny háková. Podstatnou roli bude hrát i vítr. Pojede se neskutečně velký úprk,“, předpovídal před startem prvních kategorií reprezentační kouč Petr Dlask. A nemýlil se.

Za poměrně příjemného počasí, kdy bylo poměrně teplých 8 stupňů a trať obsypanou diváky prozářilo slunce, se na startu elitní ženské kategorie postavilo 25 závodnic z 11 zemí. Největší zastoupení mělo Nizozemí, v čele s vedoucí ženou SP Marianne Vos. Naopak chyběla cyklistická universálka Pauline Prevót, a také Jolanda Neff. Obě dámy si ještě dávají pauzu po náročné bikové sezóně.

A byly to právě Nizozemky Worst, Voss a později i Betsema, které od druhého kola diktovaly tempo. Start a první okruh se sice povedl Ellen Van Loy (Belgie), ale zkušená Marianne Vos to tak rozhodně nechtěla nechat, stejně tak ani letos skvěle jezdící dvaadvacetiletá Annemarie Worst. A byla to právě nadějná holandská cyklistka, která ve čtvrtém z pěti okruhů využila zaváhání  Sanne Cant, která skupinku rozpojila, vytvořila si menší náskok, který se nakonec stal rozhodující.

Úprk za titulem v podání Annemarie Worst
Nizozemská nadvláda

„Nemůžu tomu uvěřit, byla to nesmírně těžký závod. V posledních třech kolech jsem jezdila na první pozici a pořád přemýšlela, kde nastoupit, jak se od ostatních odpoutat. Nakonec to vyšlo v předposledním kole, kdy jsem si najela dobrou stopu a věděla, že teď musím jet už sama a naplno. Jsem strašně ráda“, řekla v cílovém rozhovoru novopečená mistryně Evropy.

Přes maximální leč neúspěšnou snahu zhruba 9 vteřinový náskok stáhnout skončila na druhém místě velmi vyčerpaná a zklamaná Marianne Vos, když v těsném finiši sprintovala se svou další krajanku Denise Betsemaovou .

České duo Havlíková-Štěpánová se vloni v Táboře pralo o první desítku, trochu s nadějemi díky předchozímu výsledku ve SP jsme se těšily na podobný boj. O kousek to nevyšlo, nicméně 12. místo Pavly Havlíkové a 14. Místo Karly Štěpánové nelze vnímat jako neúspěch.

Pavla Havlíková: „Jako vždy, jela jsem o co nejlepší umístění.  12. místo není zklamáním vzhledem k okolnostem. Celý týden jsem bojovala s následky žaludeční virózy, kterou jsem chytila ve Slaném. Necítím se ještě zdaleka ideálně, ale v závodě to naštěstí nebylo tak zlé. Bohužel ztracenou sílu budu teď chvíli dohánět, ale sezóna je dlouhá. Závod byl opět super rychlý. Po startu to byla větší strkanice, než jsem čekala, nechala jsem se odstrkat hodně na zadní pozice, což bylo moje jediné a zásadní zaváhání v závodě. V písku jsem se snažila běžet nadoraz, víc mi moje dlouhé nohy nedovolily. Do desítky nebylo vůbec daleko, ale to nevadí. Na trati jsem nechala vše, na co jsem dnes měla“, řekla k výkonu Pavla, která se teď bude intenzivně připravovat na SP v Táboře.

Karla Štěpánová: Nebylo to špatný, ale moc mi nešly ty rychlý roviny, tam jsem trochu ztrácela. Na druhou stranu jsem to v lesní technice zase stahovala, takže docela vyrovnaný závod. Škoda té Nizozemky přede mnou, ta se ještě dala předjet. Ale musím uznat, že jsem jela úplně na krev. Jako by nebylo zítřka. Byla tam skvělá atmosféra, spousty lidí. Skvěle jsem si to užila a udělala hezkou tečku za dlouhou sezónou. Teď zasloužený odpočinek“, upřesnila své plány Karla, která se po dovolené začne chystat na novou bikovou sezónu.

V cíli bylo u Jany i trochu slziček...

Početné zastoupení jsme měly v kategorii do 23 let, kde startovala pětice českých závodnic. Nejlépe si vedla dvojnásobná bronzová medailistka z předchozích šampionátů. Tentokrát to ale Janě necinklo.

Ještě výrazněji, než v elitě, v této kategorii naprosto dominovaly nizozemské ženy. V první šestce dojelo pět domácích! Mezi ně se dokázala vklínit právě Jana Czeczinkarová, která se po slabším začátku dotahovala na čelo, nakonec ji dělilo od medaile 13 vteřin.

„Před startem bych čtvrté místo brala, ale po průběhu závodu jsem smutná. Hned od rána se mi jelo dobře. Navíc jsem se rozhodla, že budu písek běhat, takže jsem se zbytečně nestresovala. Odstartovala jsem průměrně. Kvůli horšímu postavení na startu jsem měla před sebou slabší soupeřky a ty mě neustále někde brzdily. Takže jsem neustále vycvakávala a seskakovala. První dvě kola byly strašně rozháraný a neplynulý. Brzy se pole dost natáhlo. Je to pech. Nejdřív mě sundala Italka, další soupeřka zase v lesíku. Furt něco. Byl to kousek, strašně mě to mrzí. Chybělo jen to štěstíčko. Holky nebyly výkonnostně daleko, spíš jsme byly vyrovnané. Možná kdyby se jelo ještě jedno kolo, tak to cinklo. Jela jsem sice naplno, ale měla jsem ještě rezervu“, řekla Jana v cíli pro server cyklokros.cz

Ostatní české reprezentantky se spíš trápily a z výsledků neměly příliš radosti. Druhá v pořadí byla týmová kolegyně Havlíkové, Elizabeth Ungermanová: „Čekala jsem lepší výsledek. Trať mi úplně nesedla. Běhání v písku bylo hodně náročné. Nebylo to optimální, ale mohlo to být horší.“ Spokojená nebyla na na 28. místě klasifikovaná Nikola Bajgerová. „Nejelo se mi vůbec dobře. Nohy mi po rovinách vůbec netáhly. Snažila jsem se, ale na víc to nebylo.“

Umístění dalších závodnic: 31. Janů, 33. Mišoňová.

Kompletní výsledky zde 

 

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková
Reklama