5 zajímavostí o (ne)slazení. Vyzkoušejte recept na kakaový cheesecake bez cukru
Lahodný dezert bez cukru a navrch pár důležitých informací, jak a proč zmenšit spotřebu bílého rafinovaného cukru
Cheesecake – tolik oblíbená stálice mezi dezerty. A kdo říká, že si ho dá ke kávě v létě nerad, tak „kecá“. Veliký rozdíl ovšem dělají vstupní suroviny, kdy pak z jednoho dortíku vznikne sladká, tučná, a tedy kalorická bomba a naše tukové polštářky se začínají tetelit blahem. Prodloužené letní dny přímo vybízejí ke konzumaci více jídla, kdy se účastníme spousty „grilovaček“ do pozdních večerních hodin, zahradních oslav, svateb, dýchánků v kavárnách nebo prostě jen ležíme neaktivně u vody a aktivně konzumujeme více nanuků, slazených limonád, alkoholických nápojů, smažených pokrmů a různých sladkých pamlsků. Ač tak nebo tak, tyto letní 2 až 3 měsíce patří mezi nejnáročnější období v roce na udržení si dobré „linie“.
Zvolíme-li tedy zdravější varianty vstupních ingrediencí při přípravě domácího dortíku, tak nás pak nebude tížit ani žaludek, ba ani svědomí. Pojďme si proto dnes připravit tzv. „cukrfree“ cheesecake s kakaem, který Vám bude připomínat chuť termixu, která se skvěle snoubí s korpusem z kokosové mouky a oříšků. Na doslazení využijeme hlavně širokou letní nabídku čerstvého ovoce a komu to bude připadat stále málo sladké, tak po přečtení článku o (ne) slazení bude alespoň vědět, jak zdravěji dosladit tento lehký dezert.
Kakaový cheesecake bez cukru
Suroviny na 12 porcí (menší dortová forma o průměru 20 cm)
Pečený korpus:
- 120 g kokosové mouky
- 120 g kešu natural
- 70 g kokosového oleje
- 1 ks vejce (kvalita minimálně podestýlková)
- 2 čl kypřícího prášku bez fosfátů
- 1 špetka mořské soli
Krém:
- 200 g zakysané smetany
- 350 g Skyru (tj. zakysaný netučný tvaroh)
- 6 pl holandského kakaa
- 1 balení želatiny, tj. 20 g
Postup
Upečeme si korpus, na který si nejprve smícháme kokosovou mouku spolu s nahrubo drcenými kešu a s rozpuštěným kokosovým olejem. Pak přidáme vejce, kypřící prášek, špetku soli a celou směs důkladně promícháme. Následně vše upěchujeme lžicí do dortové formy vyložené pečícím papírem. Zapékáme na 170 °C po dobu 10 minut. Hotový korpus necháme vychladnout.
Nyní si připravíme krém na upečený korpus. Smícháme zakysanou smetanu spolu se Skyrem, kakaem a rozpuštěnou želatinou dle návodu. Celou směs pak namažeme na korpus a celý cheesecake dáme chladit do lednice minimálně na 3 hodiny nebo ideálně přes noc.
Hotový cheesecake servírujeme jen s čerstvým sezónním ovocem, jako je nyní například rybíz či meruňky, které můžete navíc rozmixovat a vznikne tak příjemný meruňkový přeliv. Na větší doslazení vypusťte moučkový cukr a vyzkoušejte např. datlový, rýžový či javorový sirup nebo luční med přímo od včelaře.
Tip DNK: hostíte-li vegetariána, tak místo vepřové želatiny využijte přírodní želatinu, tzv. Agar – směs želatin vyrobených z mořských řas, který je velmi výživný. Pomáhá vylučovat toxické látky z těla, zlepšuje trávení a je dobrým zdrojem vápníku a železa.
O (ne)slazení
Chuť na sladké potřebuje každý z nás čas od času nějak uspokojit. V dnešní době se velká většina běžných dortíků a sladkostí sladí rafinovaným bílým cukrem. Určitě stojí za to naučit se využívat jiná, mnohem přirozenější sladidla. Jejich nespornou výhodou je, že jsou zdravější. Jejich nevýhodou je trochu jiný způsob používání a vyšší cena, což se dá považovat za přednost. Díky tomu lze totiž naplnit jednoduché pravidlo zdravé výživy – upřednostňovat kvalitu nad kvantitou a jíst sladkého jen střídmě.
Jak sladili naši předci?
Rafinovaný bílý cukr se v dávnější minulosti vůbec nepoužíval. Když se postupně začal na trhu objevovat, byl považován za luxus a nemohl si ho dovolit každý. V Evropě se objevuje cukr od 15. století, kdy se používá spíše jako koření a byl velmi drahý. Na výrobu sladkostí se u nás začala používat cukrová řepa až od 18. století. Do té doby se sladilo všemi možnými přírodními sladidly, hlavně medem, ovocem, povidly, mízou z javoru či sušenou mrkví.
Kolik cukru sníme nyní?
Dnes je bílý rafinovaný cukr bohužel velmi levný a jeho spotřeba je enormní. V České republice sní jeden člověk v průměru celých 40 kg cukru za rok, což je dvojnásobek lékařem doporučovaného množství na jednu osobu. Kromě běžných sladkostí, dortíků a čokolád jde hlavně o cukr skrytý ve sladkých limonádách, likérech, snídaňových cereáliích, slazených mléčných výrobcích, ale i v běžném pečivu, polotovarech či kečupech.
Proč bílý cukr škodí nejvíce?
Bílý cukr (stejně tak jako bílá mouka) je klasickým příkladem tzv. rafinovaných potravin, kdy během zpracování byl zbaven většiny minerálních látek, vitamínů i vlákniny, tedy látek, které se přirozeně v třtině nebo řepě vyskytují před průmyslovým zpracováním. Bílý cukr je tzv. kyselinotvorná potravina, protože sama nepřináší do organismu žádné živiny, ale naopak je z těla odebírá. Při nadměrné konzumaci sladkostí dochází proto například ke zvýšenému odbourávání zásadotvorných minerálů vápníku a hořčíku i některých vitamínů skupiny B z těla ven. Následkem může být narušení citlivé rovnováhy minerálních látek v organismu a konkrétní zdravotní potíže, jako je osteoporóza či zubní kaz.
Přehnanou konzumaci cukru dávají někteří odborníci do spojitosti i s dalšími zdravotními problémy. Bílý cukr zvyšuje rychle hladinu cukru v krvi a tím se vyčerpává slinivka břišní, která vyrábí inzulín, a proto pak mohou vznikat poruchy regulace krevního cukru. V souvislosti s rozkolísanou hladinou může docházet k podráždění, přecitlivělosti či k vnitřnímu neklidu. Konzumací bílého cukru je ovlivněn i imunitní systém, kdy schopnost bílých krvinek ničit choroboplodné zárodky může být po požití cukru velmi snížena. Proto nejezte sladkosti, když jste nemocní či oslabení.
Vysoký příjem cukru pak také přispívá k obezitě a vyššímu krevnímu tlaku. Také zvyšuje adrenalin v krvi, což může vést k úzkosti, podrážděnosti či hyperaktivitě. Nadbytek sladkostí hlavně pak u dětí může vést k poruchám chování, jako je neschopnost se soustředit a tím i horším výsledkům ve škole. V neposlední řadě je hojná konzumace cukru dávána i do souvislosti s vyšším výskytem vrásek a zánětů kůže.
Co vám pomůže při odvykání cukru?
Nedávejte si nereálné cíle. Sladkou chuť musíme uspokojovat stejně jako slanou, hořkou, kyselou či pikantní. Ale sladká chuť nepochází jen z rafinovaného bílého cukru. V první řadě uspokojujte sladkou chuť z ovoce a ze sladších druhů zeleniny, jako je mrkev nebo petržel, cibule či dýně vařená v páře či pečená v troubě.
Přestaňte sladit kávu a čaj. Nepije slazené limonády a vyhýbejte se i umělým sladidlům, kterými bývají slazeny některé výrobky „bez cukru“. Kupované cukrovinky omezte na nutné minimum, vybírejte sladkosti s co nejpřírodnějším způsobem oslazení. Také dávejte pozor na skryté cukry v trvanlivém pečivu, v polotovarech a dalších potravinách, kde byste ho nečekali, a to například v šunce. Čtete tedy etikety!
Opět se vyhýbejte kupovanému sladkému pečivu na nutné minimum a pečte doma, kdy si oslazení můžete regulovat sami. V běžných receptech používejte vždy menší množství cukru, než je doporučeno, a zkuste bílý nahradit tmavším třtinovým (ale pozor, existuje i bílý cukr dodatečně dobarvovaný – tak ten ne) nebo jinými přírodními sladidly.
Čím vším se dá sladit?
Při přípravě dezertů však můžete bílý cukr nahrazovat rozmixovaným sušeným ovocem, kdy hrnek předem namočených, krátce povařených a rozmixovaných datlí, rozinek nebo švestek nahradí hrnek cukru. Sladit můžete i ovocným moštem či ovocnou přesnídávkou bez přidaného cukru. Dále můžete používat sirupy, a to pravý javorový, datlový, rýžový či agáve. Výbornou náhradou cukru je samozřejmě poctivý med od včelaře či tekuté obilné nápoje, třeba rýžový či špaldový, které mají příjemně nasládlou chuť. Postupně se seznamte a vyzkoušejte všechna výše zmíněná přírodnější sladidla, ale ani s nimi to nepřehánějte – malé množství rafinovaného cukru může škodit méně než přehnané množství, byť zdravých přírodních sladidel.
