Reklama

Blog čtenářky DNK. Na Maltě na kole

Jak si umí zpříjemnit studentka farmacie svou praxi na Maltě? V sedle kola, přeci…

Reklama

Když se řekne Malta, každý si představí Slunce, krásné moře a teplo. Ano, tyhle věci nejlépe vystihují tento malebný ostrůvek ve Středozemním moři, ale málokdo si představí, že se na Maltě může věnovat i cyklistice…

Malta je tradiční destinací, kam mnoho mladých lidí vyráží v létě za prací a já nebyla výjimkou. Nepřijela jsem však za prací v pohostinství, ale splnit si tu část povinné praxe v lékárně, kterou musím při studiu farmacie absolvovat. Rozhodla jsem se tu strávit 9 týdnů, což je dost dlouhá doba na to, abych byla bez kola, které tak miluji.

Zásadní otázkou však bylo, jaké kolo s sebou vzít. V zimě jsem prodala svůj starý „hardtail“, abych mohla pořídit „fulla“ a pak už zbývala jen moje silnička.  Po chvíli váhání jsem se nakonec rozhodla pro silničku, kterou jsem přezula do těžších a odolnějších plášťů. Takový skoro gravel. To se později ukázalo jako správná volba.

Kolo jsem rozložila a umístila do krabice určené na kola, a zaskládala jsem ho nějakým oblečením, aby vydrželo nárazy a nic se nerozbilo. Poslední, co bych chtěla na ostrově po práci řešit je servis nefunkčního kola.

Po příletu na Maltu nastaly první drobné komplikace, protože jsem poměrně dlouho čekala na své kolo, které bylo označeno jako nadrozměrné. Později jsem však pochopila, že tady mají všichni na vše čas. Desítky minut v obavách, že se kolo někde ztratilo byla zbytečnost. Druhý zádrhel – přeprava kola na místo, kde jsem bydlela.  Objednala jsem si přepravu autobusem přes Malta Transfer, ale řidiči se krabice zdála moc velká, a tak jsem se musela nechat odvézt normálním autem.

Po práci legraci

Těšila jsem se na poznávání tohoto malého ostrůvku ze sedla kola. Je rozlohou jako jeden a půl Brna, mého rodného města. Bydlela jsem na východě ostrova, konkrétně ve Sliemě. Tato část ostrova je hustě osídlená a vypadá jako jedno velké město s různými městskými částmi, avšak tyto části jsou jednotlivá městečka. A s tím se pojí hlavní problém Malty, místní doprava.

Na Maltě má skoro každý vlastní auto, místní to odůvodňují tím, že autobusy mají zpoždění a stojí v zácpách. Ale proč tomu tak je…? Zkrátka začarovaný kruh, takže tu jezdí obrovské množství aut, autobusů i motorek. Člověk musí být odvážný, a i trochu drzý jezdit v tomto šíleném provozu, aby se vůbec někam z této oblasti dostal. Zároveň však musíte být i dost opatrní, protože řidiči tady jsou dost sobečtí a cyklisty nerespektují, neustále na vás troubí, současně mají povolené množství alkoholu v krvi 0,8 promile, a to není málo. Jakmile si však na tento způsob jízdy, a především na maltské řidiče zvyknete, je to už pohodička.

Druhou nástrahou byl fakt, že Malta je bývalou britskou kolonií, tudíž se tu jezdí nalevo. Člověk se přizpůsobí rychle, akorát občas jsem měla problém na křižovatkách, kde jsem se podívala na špatnou stranu a pak mne málem srazilo auto z druhé strany. Inu, chybami se člověk učí.

Co se týče kvality silnic, záleží, kde zrovna jedete. Z východu na sever Malty vede podél rychlostní silnice pruh pro cyklisty, který však občas z ničeho nic skončí a musíte vjet do silnice nebo na chodník. To není vždy úplně bezpečné. Zároveň v pruhu najdete sklo, nejrůznější kameny nebo kusy kaktusů. Nepřipomíná to skoro ani pruh pro cyklisty. Já tu však začínala každou svou trasu.

V některých částech ostrova jsou krásné nové silnice, jinde šíleně rozbité.  Vše se však dá na silničce bez problémů zvládnout. Oblíbila jsem si táhlejší výjezdy na severozápadě Malty, kde často nejezdila žádná auta, cesty byly v dobrém stavu a panoramata stála taky za to. Krásná cesta vede k útesům Dingli Cliffs, kam vede skvělý sjezd po nové silnici a zpět docela náročný výjezd, který vám dá na sluníčku zabrat.

Jak už jsem zmínila na začátku, Malta je opravdu malý ostrůvek, na délku má 27 km a na šířku 14,5 km, takže ji hravě objedete a dělá vám to v součtu kolem 100 km, když se hodně snažíte. Mně se to párkrát podařilo a byl to skvělý způsob, jak se podívat na jih země a do místních krásných zálivů, protože autobusem cesta trvá celou věčnost a na kole je to vždy za odměnu.

Trajektem o kus dál

Kromě Malty se dá na kole navštívit druhý největší ostrov Gozo, kam se dostanete i s kolem hravě trajektem. Jedna cesta trvá 20 minut a za přepravu sebe a kola zaplatíte za zpáteční jízdenku 5,80 euro. Jízdenka se platí až při zpáteční cestě, takže na Gozu můžete strávit klidně celý víkend. Gozo je podstatně hornatější než Malta a je to tu samý sjezd k zálivu a následný výjezd nahoru. Výškové metry tu tak velmi rychle naskakují. Výhodou je klidnější doprava a trasa kolem celého ostrůvku má zhruba 50 km. Já si zamilovala cestu k ruinám azurového okna, kde je krásná nová silnice a ten sjezd i výjezd prostě stojí za to. Pokud chcete objevit snadno a rychle krásy tohoto ostrova, kolo je tu skvělým dopravním prostředkem.

Abych to celé shrnula, na Maltě se cyklistice věnovat můžete, jsou tu krásné cesty, v kopcích si tu taky máknete, úžasné výhledy a hezké teplé počasí. Musíte však počítat s nepříjemnostmi v dopravě a mnohdy s řidiči, kteří na vás neberou ohledy. Já měla štěstí, že jsem se tu seznámila s cyklistou, který má celou Maltu projetou a ukázal mi mnoho klidných cest bez aut a věnovat se cyklistice ve dvou je vždy příjemnější. Je skvělé poznat Maltu v sedle kola a ideální způsob, jak si prodloužit léto a najet mnoho kilometrů v krátkém oblečení, když už to v ČR není možné.

Svých 9 týdnů praxe jsem si krásně zpestřila jízdou na kole. Při příští návštěvě si však vezmu horské kolo, protože cesty určené pro biky tu taky stojí za to a aspoň se vyhnete provozu. Já si Maltu, i ostrovy Gozo a Comino zamilovala pro svou nádhernou přírodu, moře a sluníčko, takže se sem určitě vrátím, minimálně na dovolenou. Takže o MTB cyklistice na Maltě třeba někdy příště…

Autor: Michaela Janská

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková
Reklama