Při plánování článků na první lednový týden jsme zvolily pozvolný rozjezd….
Při plánování článků na první lednový týden jsme zvolily pozvolný začátek, možná dost podobný tomu, co zažije většina pracujících, když přijdou po čtrnáctidenním volnu. I pro nás to byl čas relativního oddechu, kdy na nás zbyly jen malé radosti v podobě odeslání posledních výher z Adventního kalendáře, sledování a sepsání reportu ze SP v cyklokrosu a také dopinkání silvestrovského videa. K tomu samozřejmě i DNK PF ka v plné sestavě. Taky zbyl čas na pečlivé pročítání vašich odpovědí i přání, které jste nám napsaly právě v rámci zmiňované soutěže. A i díky některým velmi osobním emailům, mnohdy odkrývajícím i vaše radosti a smutky, se „narodil“ tento blog z klávesnice šéfredaktorky, ale projektující pohled (i nadhled) i ostatních členů DNK redakce.
Nechce se mi, a ani není čas „ztrácet čas“ dlouhým bilancováním toho, co bylo, povedlo se, co chceme vylepšit. Většina našich příznivců, čtenářů a čtenářek vnímá, že naše stránky DNK a stejnojmenné sociální sítě děláme s maximálním nasazením a srdcem. Spousta se toho děje za běhu, přichází nápady, jen na ně není čas, zároveň přichází zádrhely, které kradou drahocenné hodiny, dny. Dáváme si samy vysoké limity. I díky vám neb jste pro nás motivací. Je to náš život. Jenže právě ten má mnoho podob, stejně jako má duha barev…a tak přináší i stinné stránky. A pak začne docházet dech a taky se mění postavení hodnot. Opravdu musí být ten článek publikovaný přesně v 8 hodin ráno? Každý z nás má jedno zdraví a jeden čas, který může rozdělit mezi ty nejdůležitější věci, věnovat ho svým blízkým. Dokud může. Takže: najděte si i během roku čas na to své zastavení, porovnání priorit, vydechnutí a nabrání sil pokračovat dál.
V tomto přání už zacílím do cyklistiky, i když na konci z toho stejně vyjde přání obecné, o našich vztazích navzájem. Před pár lety jsem psala na stránkách článek „Dva světy a jeden les“, který nechal nakouknout do myšlení bikerů a koňáků. Schopnost být tolerantní k ostatním nabírá na nutnosti, ať jste cyklista, běžec, pěší turista, nakonec i řidič. Je nás mnoho, a i když se snažíme si svou sportovní vášeň užívat v klidu, ideálně v bezkonfliktním prostředí, kde se můžeme koncentrovat na to, co děláme, s „rušivými“ elementy se musí počítat. Vězte, že většinou i ten protijedoucí (běžící, atp.) má stejné přání jako vy. To platí do trailu i do lyžařské stopy.
Když jsem zmínila přání tolerance, měla jsme na mysli ještě další věc, která úzce souvisí s cyklistikou, respektive s naší prací psát, testovat. Přání tolerantně přijmout, že „jiné nemusí být v principu špatné“. Ať se to líbí, nebo ne, elektrokola se stala součástí cyklistického průmyslu. Výrobci nabízejí, lidé chtějí, obchodníci prodávají. A média představují, testují. Nejen u nás, ale i v diskuzích dalších spřátelených online magazínů se objevují kritické diskuze, poznámky, proč my-plné sil, jezdíme a propagujeme e-biky. Naše fotky a i pozitivní komentáře na soc. sítích hodnotí ten daný stroj, jeho vlastnosti, nikoliv náš životní styl a tendenci rychle obměnit vlastní bikový park. A nakonec – i kdyby tomu tak bylo, nebo máte v okolí přátele, kteří už to udělali, přistupte k jejich názoru s tolerancí.
Zakončíme stylově, taková „malá domů“. Jedno přání nadělíme samy sobě – redakci DNK. Opět se obloukem vrátím s vánoční soutěži, která nejednomu z vás (asi je to i dílem emotivní vánoční nálady) otevřela duši a vy jste psali -ano, byli to dámy i pánové, co poslali vzkazy, přání, příběhy. O tom, s čím se sami v životě perete, jak a kdy jste náš portál objevili, čím jsme vás pobavili, pomohli, rozesmáli, dokonce pomohli najít novou motivaci. Také jsme „zavinily“, že na základě našich recenzí několik nových duší propadlo kouzlu silniční cyklistiky. Takové poděkování velmi zahřeje.
Takže naše přání je, ať nám takhle skvělá cyklistická komunita zůstane věrná, nebo přiláká i další příznivce. My za to slibujeme, že se ani v r. 2020 nebudete nudit. Staré dobré zůstane, novinky pro vás už chystáme.
