Organická strava…opravdu je tak prospěšná? A který chemický koktejl musíme a co už je na hraně? O tom je dnešní díl ze seriálu Alternativní stravování. A bonusový recept na skvělý BIO semínkový chléb
Karanténní čas přinesl v českých kuchyních řadu pozitiv. Jednou z nich je i to, že peklo celé Česko, a to nejčastěji domácí housky, rohlíky či sladké pečivo. Méně pozitivní je fakt, že mnoho z nás má už bílého pečiva dost, ba dokonce si z karantény odnáší pár kilogramů navíc. Byl i čas nejen více péct, ale i přemýšlet.
Třeba i o výživě. O tom, že ne všichni konzumujeme smíšenou stravu. Ne všichni jíme maso a jiné živočišné produkty. Řada z nás sympatizuje s východní medicínou a východním stylem stravování, jiní se středomořskou stravou. Alternativní směry výživy mají mnoho kladů za předpokladu vhodného dodržování, kdy nedochází k nedostatku některých důležitých živin pro organismus.
V minulých dílech jsme se seznámili s vegetariánstvím nebo také s využíváním darů z lesa v jarních měsících. Dnes si spolu upečeme chléb v bio kvalitě, který nevyžaduje žádné pekařské umění, protože je jen ze semínek, vloček a vody. Navíc dodá tělu celou paletu „zdravých“ tuků a bílkovin, a proto zasytí na dlouhou dobu. Navíc odlehčí trávení od „moučných“ pokrmů a napomůže čistění střev díky kartáči jménem vláknina. A když bio chléb, tak se také blíže podíváme na „organickou stravu“.
Organická strava znamená dodržování jediné zásadní podmínky, kterou je konzumace smíšené stravy ve kvalitě „bio“. Nejde o syrovou stravu, protože je možné konzumovat jak čerstvé (syrové), tak tepelně zpracované potraviny. Podmínky pro produkci organických potravin („bio“) jsou velmi přísné a složité. V každém případě je nemyslitelné použití geneticky modifikovaných organismů (GMO). V ČR jsou tyto produkty označeny chráněnou značkou a nová jednotná značka pro biopotraviny se také používá v celé Evropě.
Není sporu o tom, že eko zemědělství a produkce biopotravin jsou prospěšné jak pro přírodu, tak pro konzumenta. Studie porovnávající obsah makro- a mikroživin jednoznačně prokazují, že biopotraviny obsahují kvalitnější zdroje. Jsou také prospěšné tím, že chrání organismus před běžně používanými aditivy (v konvenčních potravinách) a chemikáliemi (v průběhu chovu a pěstování potravinových zdrojů), případně i před těmi, které přináší ekologická zátěž (vzduch – děšťová voda – splach).
Přestože se jednotlivé chemické látky laboratorně testují (např. „éčka“), problémem se stává tvz. koktejlový efekt. Jak vědecky prozkoumat přesné působení celodenní konzumace nejrůznějších chemických látek? To, že si dáme koláč, mražený polotovar, párek, barevný bonbon, instantní kafe, oranžovou limonádu a stříkané ovoce?
Právě tzv. chemický koktejl může mít negativní dopady na zdraví a jen těžko ho lze nějak zkoumat a vědecky testovat. Někdy se proto spojuje s problémy, které zasahují celé tělo, například s nervovými problémy, s hormonální nerovnováhou těla a s problémy s reprodukcí, poškozením ledvin a jater nebo s oslabenou imunitou.
Před všemi škodlivými látkami utéct nejde. My sami se však denně rozhodujeme, co si koupíme a dáme k jídlu. Alespoň to máme všichni v našich rukou. Můžeme jíst přírodní biopotraviny, vypěstované bez umělých postřiků, barviv, aromat a ochucovadel. A můžeme jít mnohem dál – kupovat bio maso a bio mléčné výrobky, a tak podporovat ekofarmáře, kteří chovají zvířata v přirozených podmínkách a s láskou. Můžeme prát v ekoprášku a nezamořovat svět zbytečnými chemikáliemi nebo používat výhradně přírodní kosmetiku. Možností, jak žít ohleduplněji k přírodě i k sobě, je celá řada. Biopotraviny jsou jednou z nich.
Máte-li chuť vyzkoušet tento chlebík, pak můžete samozřejmě zvolit i „obyčejné“ suroviny. Pokud vám zachutná, pak si jej můžete připravovat i v bio kvalitě. Proč je lepší v bio? Odpověď je platná nejen pro tento chlebík, ale pro všechny potraviny. Jídlo, připravené z bio surovin:
Suroviny a postup:
Slunečnicová a dýňová semínka nejprve pomeleme nahrubo v mixéru. Poté ve velké míse smícháme všechna semínka, vlákninu, vločky a sůl. Nakonec přidáme vodu a důkladně několik minut promícháváme. Vlhkou hmotu pěchujeme do chlebové formy a pečeme 20 minut na 180° C. Potom chléb z formy vyndáme, přeložíme na plech a dopékáme dalších 30 minut na 180° C. Ke konci pečení můžeme dle trouby přidat teplotu na 200° C a chléb opéct dozlatova.
Vychladlý chléb uchovávejte ideálně v chlebníku a utěrce, kterou denně vyměňujte. Spotřebujte á do 3 dnů. Pokud se vám někdy nepodaří ukrojit hezký plátek a rozdrolí se, tak tuto drobenku použijte později jako slanou posýpku na salát.
Tip DNK: chcete-li si tento chléb připravit i BEZ LEPKU, nahraďte ovesné vločky jinými. V bezlepkové variantě se nabízejí vločky pohankové, rýžové, jáhlové nebo ovesné bezlepkové.
