Hvězdy budoucnosti #3. Karolína Bedrníková
Třetím dílem pokračuje náš seriál o mladých talentovaných závodnicích, které by jednou měly přebrat pomyslnou štafetu po Katce Nash nebo Jitce Čábelické. A třeba ještě vylepšit jejich nejlepší výsledky a obléci duhový dres…
Osmnáctiletá Karolína Bedrníková patří mezi další mladé nadějné cyklistky, které už mají na svém kontě nejeden úspěch. Kája, jak jí většina přátel říká, je navíc velmi všestrannou sportovkyní, která v mládežnických kategoriích posbírala řadu domácích titulů v olympijském i zimním triatlonu, duatlonu, reprezentovala i na Zimních olympijských hrách dětí a mládeže – v běžeckém lyžování. O její cestě k rozhodnutí, který sport bude tím hlavním, o podpoře rodiny i největším sportovním snu si můžete přečíst v našem rozhovoru. A samozřejmě nebudou chybět zvědavé otázky pro Karolíny trenéra.
Kájo, nejprve prosím krátké představení…
Jmenuji se Karolína Bedrníková, v dubnu mi bude 18 let a už od mala bydlím ve vesničce Pacov, poblíž Říčan. Asi jako každý jsem vychodila základku a od 6. třídy studuji na všeobecném Masarykově klasickém gymnáziu.
Jsi ze sportovní rodiny, co baví mamku a tátu a jak to mají s cyklistikou?
Rodiče jsou velcí fandové do jakéhokoliv sportu. Mamka dříve dělala atletiku a taťka se věnoval kulturistice. Mohla bych říct, že jsem vyrůstala na hokejovém stadionu, protože brácha hrál dlouho hokej.
Sportovala jsi tedy od dětství. Co tě jako malou holku bavilo?
V podstatě od mala dělám nějaký sport. Začalo to Hip-hopem a atletikou. Poté plavání, od kterého jsem se dostala i k triatlonu. Cyklistika přišla tak nějak nenápadně. Jako malý jsme s rodinou hodně výletili a později si zkusili i nějaký ten závod. V zimě mám ráda běžky, lyže, snowboard, nebo skialpy. Mimo sportování jsem celkem dlouho hrála na flétnu a kytaru.
Závodila jsi v jiných sportech? Vím, že to byl docela dlouho triatlon…
Jak jsem již zmínila závodila jsem i v plavání a později i triatlonu (letní i zimní) za Slavii Praha. Také jsem v dětství dělala běžky, díky kterým jsem se 2x společně s tátou i bráchou dostala na ZODM. Nějaký ten čas jsem se věnovala i pětiboji, toho na mě bylo ale už příliš 🙂
Kdy ses musela rozhodnout: buď kolo nebo triatlon?
Asi před 3 lety jsem spadla na kole a měla úraz v rameni. Dlouho jsem se z toho dostávala. Nebylo to nic příjemného, protože nikdo nevěděl, co s tím pořádně mám. Návštěv u doktorů, magnetické rezonance, nebo laserů jsem si užila až až. Poté, co jsem skoro dva roky neplavala a věnovala se spíše cyklistice jsem si dala svůj poslední triatlonový mistrák, přičemž 2.místo v rozhodování moc nepomohlo. Ale i tak jsem už měla jasno, jakým směrem se vydám. Triatlon mi občas chybí, byla tam skvělá parta a závody jsem si vždycky strašně užila.
Pamatuješ si na své první kolo a zážitky na něm?
Mám takový pocit, že to byl žluto-stříbrný Autor. Pamatuji si, že jsem nikdy neměla taková ta přídavná kolečka ani nic podobného. Taky se mi to jednou pěkně vymstilo, když jsem se snažila z kopce po asfaltu dohnat bráchu.
A vzpomeneš si na svůj první cyklistický závod?
Nejsem si jistá, jestli to byl můj úplně první, každopádně jedním z nich byl na plzeňské trati v Touškově. Byla strašná zima a s rodiči jsme jeli náhodou kolem. S bráchou jsme měli radost, že si můžeme vyzkoušet něco nového. Taky jsme hodně závodili na KPŽ. Asi by mě nenapadlo, že se z toho jednou stane každodenní činnost a zábava.
V rámci přípravy jezdíš na silnici, kombinuješ biky s cyklokrosem. Baví tě i ostatní disciplíny?
Co se týče ostatního, cyklokros patří mezi mé další favority. Jezdím ho teprve krátce, ale řekla bych, že mi sedl podobně jako cross country. Ráda bych ho s ním přes zimu kombinovala. Silnice mě baví jen s partou, nebo když jedu nějaké úseky. Prostě se musí něco dít. Nerada jen tupě točím nohama 4 hodiny, to je nuda :). Dráhu jsem si zkusila, když jsem jezdila za Duklu Praha a abych byla upřímná jsem ráda, že na ni už nemusím.
Co používáš na evidenci svých tréninků? Je to pro tebe nutné zlo nebo jsi spíš pečlivá a hodnotíš ráda čísla, watty, atp?
Na zápisy tréninků používám Training Peaks, do kterého se mi rovnou nahrávají tréninky z Garmin hodinek. Také si ale vedu svůj tréninkový deník, do kterého si píšu i pocity a všemožné myšlenky, nebo nápady. Problém mi to nedělá, naopak mě to baví.
Jezdíš v týmu u Honzy Slavíčka. Jaké týmy to byly předtím?
Tady jsem trošku takový kaskadér. Jezdila jsem už za hodně týmů a trenérů. Každý mi něco dal a naučil. Určitě mi ale nejvíce sedla spolupráce s panem Slavíčkem a Martinem Řehákem. Podmínky se dají srovnávat s profesionálním přístupem a to se mi líbí. Občas se jedná i o krutý přístup, za který jsem samozřejmě ráda. Jedině tak se můžu nejlépe připravit na dospělé závodění.
Jakou roli hraje v cyklistice tvůj taťka a jakou brácha, který také úspěšně závodí? Trénuješ ve skupině nebo víc sama?
No, taťka mi už od začátku „kecá“ do tréninků i závodů 🙂 Za to jsem samozřejmě ráda. Rady, které mi dával si pamatuji a teď je v závodě využívám. Nicméně už hodně věcí vím i já. Navíc, si chci vždy na všechno přijít sama. Někdy se mi to vymstí, ale to je podle mě normální. Brácha mi taky občas poradí, což je super, protože to vidí zase z jiné strany než já jako závodník, nebo taťka jako trenér a rodič. Většinu času trénuji sama. Občas přijedu do Kolína, kde potrénuji s týmem. Někdy vyrazím s Naty Klímovou, nebo Anet Novotnou, za co jsem ráda. Je to příjemná změna a můžeme pokecat 😀
Letos budeš druhým rokem juniorka, vloni jsi měla řadu velmi pěkných výsledků. Když bys měla vybrat tři, kterých si nejvíc ceníš, jaké by to byly?
Určitě by to byl „trojzávod“ na konci sezony. Moji formu se podařilo načasovat lépe, než jsem čekala.
Třetí místo na juniorské světové sérii v NMNM, to byl neskutečný pocit. Jen škoda, že tam nebyli žádní fanoušci. Alespoň pár houbařů se tam našlo. Poté určitě 6.místo na MS a 4. na ME, kde byla medaile opravdu kousek. Řekla bych, že motivaci do letošní sezony mám velikou. Cením si ale každého výsledku, kde jsem nechala vše. Líp to zrovna asi nešlo.
Jaké máš cyklistické cíle, sny pro nadcházející roky?
Tak trochu otřepaná odpověď – dostat se na Olympiádu. To je opravdu sen. Nicméně, pořád si myslím, že sport má převážně dělat radost a u toho chci také zůstat. Pokud se zadaří, jednou bych chtěla jezdit za nějaký zahraniční tým a taky zvládnout triatlonový IRONMAN.
Patříš mezi technicky velmi zdatné bikerky. Dostala ses na nějakých závodech na limit, s odvahou či dovednostmi? Že by ses bála to pustit ve sjezdu?
Technika mě vážně hodně baví a řekla bych, že s ní nemám nějaký problém. Nevadí mi sjet cokoliv i na oči. Přeci jen také jsem se dostala do situace, kdy jsem nebyla úplně v komfortní zóně. Co se týče podmínek, nemám něco, co by mi sedělo, nebo naopak nesedělo. Nejraději mám asi rock gardeny, nebo dvojáky a skoky.
Karolína a škola – jak to máš? Máš individuální plán?
Dříve na mě ve škole hodně tlačili. Byl problém odjet někam na soustředění, nebo závody. Od té doby, co mám individuální plán a učitelé pochopili, že si jen tak nejezdím po městě, je to už mnohem lepší. Hlavně v této době, kdy hodinu můžu zapnout v podstatě kdekoliv.
Když máš volno, jak nejraději relaxuješ? Máš čas na nějaké koníčky?
Jsem spíše akčnější typ člověka, takže dlouho nevydržím nic nedělat. Ráda chodím ven s rodinou, nebo se scházím s kamarády, na které nemám normálně čas. Taky ráda vařím a peču, nebo s něčím pomáhám doma. Samozřejmě ležení s jídlem u filmu neodmítnu. Bez toho by to nebyl restday. Baví mě hodně jóga a čtení knížek o psychologii sportu, nebo něčeho podobného.
Když bys měla vyzdvihnout jednu vlastnost, která patří mezi ty tvoje kladné nebo naopak jednu, na které bys chtěla zapracovat?
No, to je těžká otázka. Jsem strašně paličatá, takže pokud si něco vezmu do hlavy, nikdo mi to nevymluví. Musím si na vše přijít sama. Ráda bych to svedla na moje znamení býka, ale takhle to asi nefunguje.
Máš nějaký sportovní vzor? Je někdo takový i z domácích závodníků?
Dlouhou dobu jsem měla jako svůj vzor Nina Schurtera. Poslední dobou je to Blanka Kata Vas. Obdivuji ji za to, co dokázala, jako takhle mladá závodnice. Z českých cyklistů by to asi nikdo konkrétní nebyl. Spíše v pěti-boji, kde jsem jako malá vzhlížela k Davidu Svobodovi. Pamatuji si, jak nám jednou přišel na plavecký trénink, kde jsem zrovna nemohla být. Kamarádi mi nechali přímo pro mě podepsat snad každou kartičku, kterou si s sebou přinesl. Byl a je to stále můj velký vzor.
Na jakém kole závodíš a kolik máš dohromady kol k dispozici na tréninky?
Momentálně závodím na kole Scott Spark RC World cup, se kterým jsem opravdu hodně spokojená. Pak mám dvě cyklokrosky a silniční kolo.
Očima trenéra Martina Řeháka
Martine, jak dlouho je Karolína tvojí svěřenkyní?
S Kájou jsme se do trénování opřeli na začátku sezóny 2019, takže přes dva roky.
V loňském roce vlétla do juniorské kategorie a předvedla několik vynikajících výkonů. Čekal jsi to?
Rozhodně čekal. Věděl jsem, že se Kája umí poprat se silnou konkurencí. Už v průběhu sezóny bylo vidět, že její forma neustále stoupá. V tréninku jí velmi prospěl kontakt se staršími kolegy a dobrá forma jen dala vyniknout jejímu závodnickému potenciálu.
Jak trénovala jako kadetka, v době, kdy závodila ještě v Dukle?
V Dukle dostávala určitě velmi dobré zázemí, ale jsem přesvědčen, že jedna z jejich největších předností sahá ještě hodně před předešlý tým. Myslím tím to, že začínala jako triatlonistka a dodnes si drží výbornou všeobecnou kondici.
Které vlastnosti bys u Karolíny vyzdvihl, že jí pomáhají se zlepšovat?
Její vlastní ambice. Jednoduše mi přijde, že ví, proč to dělá.
Je to svěřenkyně, která poslouchá a plní předepsané tréninky, nebo se i zajímá proč se co jede, řeší s Tebou své pocity, atp.?
Co se týče tréninku je hodně otevřená a dovolím si říci, že ohledně komunikace tréninku se blíží pro trenéra ideálu. Dovede sdělit potřebu, objektivně se zpětně vrátit k výkonu a dokáže fungovat podle nastaveného plánu. Pokud jí něco zajímá, není líná se zeptat. A umí si i rýpnout 😉
Je trémistka?
Popravdě jí tak nevnímám. I když stres před závodem pociťuje, většinou se neprojevuje jako u typických trémistů. Takže jí nevidíme obouvat si boty opačně a tak. Spíš se nám blížícím se závodem mění usměvavá Kája na zamračeného Karla, ale pokud se vše podaří, tak je usměvavá Kája zase rychle zpět. Takže to bude způsob prožívání její trémy.
Karolína patří mezi všestranné sportovkyně, nejen z pohledu cyklistických disciplín, ale dokázala se prosadit i v triatlonu. Zařazujete ještě do tréninku běh a plavání?
I vzhledem k podílu cyklokrosové sezóny je běh nutností. Na plavání již takový prostor není.
Jak vnímáš v případě Karolíny kombinování disciplín: horská kola a cyklokros? Dařilo se jí obojí, máte recept, jak to skloubit, aniž by to závodnici extrémně nevyčerpalo?
Pokud je závodník talentovaný a má takový potenciál, kombinovat dvě disciplíny pro něj není překážkou. Je to především o načasování zátěže a následného odpočinku. Nutností je, aby na sebe byl závodník přísný nejen v tréninku, ale důslednost musí být i v regeneraci.
Karolína patří mezi excelentní techničky ve své kategorii. Jak dlouho dopředu jezdíte na závodiště, aby si prohlédla a nejela okruh?
Co se týče najíždění tratí v Čechách, tak zde není moc tratí, kde by musela trávit čas sáhodlouhým najížděním. Spíše jsme se snažili přijet na trať již v týdnu před závody a absolvovat na ní klíčový trénink. Spojit tak pěkně dvě potřeby v jednu. No a na světových akcích je vše podřízeno organizaci výjezdu reprezentací
Mluvíte spolu i o předzávodní taktice, nebo to necháváš v plné režii na závodnici?
Snažím se vždy Káju do závodu vyslat s takovými cíli, které jsou objektivní vůči aktuální formě. Ale od loňské sezóny hodně vyrostla i po taktické stránce a nejvíce se mi na ní líbí její odvaha útočit.
V týmu trénuje i bývalý úspěšný závodník, nyní týmový manažer Honza Slavíček. Jak probíhá vaše komunikace, ohledně Karolíny?
Honza je hlavou celého týmu a určuje závodní program. Určí vrcholy sezóny, ale i akce, které mají pouze přípravný charakter. No a já se pak snažím Káju co nejlépe připravit. Oba cyklistikou žijeme a jsme tak v kontaktu denně.
Jaké máte ambice pro letošní rok?
Především závodit! Ač je situace jaká je, snažíme se být optimisté a rozhodně neházíme flintu do žita. Věříme, že závody budou, a proto program přizpůsobujeme všem plánovaným vrcholům. Káju nyní čeká nelehká obhajoba skvělých výkonů, které dle jejich slov chce ještě vylepšit a já pěvně věřím, že na to má.
Foto: archiv Expres CZ – Tufo Team Kolín, K. Bedrníková
