Seriál o bikepackingu v dámském pojetí pokračuje. Dnes rady, co sbalit na cesty. A že se holčičí seznam od toho mužského liší, o tom žádná…
Dnes se s vámi podělím o zkušenosti, co vše si na bikepacking dobrodružství zabalit, co mám prověřené já.
Vzhledem k dlouhé zimě, opožděnému jaru a celkově nevlídnému počasí až do začátku května se původní plány kdy kam vyrazím musely přehodnotit a více jak o měsíc posunout. I tak byl první výjezd ve znamení solidní kosy a nočních teplot blížících se bodu mrazu.
Můj basecamp je v Olomouci, a proto jsem pro první cyklo dobrodružství zvolila trasu přímo z domu do bližšího okolí s cílem přespání u Javořičských jeskyní. Poladit brašny a chytře v nich uspořádat vše potřebné mi dalo chvilku zabrat.
Tady je (prověřený) seznam věcí, který bych doporučila každému, kdo se chystá vyrazit.
Spaní:
Letní péřový spacák, který mi dělá společnost už více jak tři roky. Je minimalistický, skladný, příjemný a pro odvážlivce téměř třísezonní volba (jaro, léto, podzim). Přežila jsem v něm i v Norsku při teplotách hodně pod bodem mrazu (což bych už raději neopakovala).
Minimalistická nafukovačka vážící pouze 420 g. Extra skladná, lehká, praktická.
Na tenhle bivak nedám dopustit. Celoroční parťák, který zajistí jistotu úkrytu i bez stanu. Nepromokne, izoluje a zároveň se v něm ani nepotíte. Velikostně do něj schováte sebe i brašny/batoh a pohodlně se vyspíte pod širákem.
Kolo:
Bez světel ani ránu, nikdy víš, kdy a kde zatmíš. Základ je vidět a být viděn. Večer se světlo bude hodit i k přípravě jídla, takže ani čelovka se neztratí.
Vaření:
Oblečení + hygiena:
Tip na potraviny pro tento výlet na jednu noc:
b
Kam s čím?
Seznam věcí je jedna věc, samotné balení bylo o něco náročnější. Je potřeba vyzkoušet, co si jak a ve které brašně sedne. Já zabalila spacák, nafukovací karimatku + oblečení do řidítkové brašny. Podsedlovka padla na žďárák (nejobjemnější položka) a zbytek věcí. Doklady, mobil a další nutnosti jsem zabalila do rámové brašny se zipem, takže byly ihned k dispozici bez větší námahy. Ešus s kartuší hezky padl do vidlicové brašny, kterou jsem ale připevnila na podsedlovou brašnu z vrchu. Vařící sada he tak kdykoliv jednoduše k dispozici, aniž by člověk musel složitě lovit.
První výjezd: Javořické jeskyně, aneb pravý test matroše
První výjezd proběhl více než 2 měsíce zpátky (začátkem května), i přes to ve zkratce zmíním zásadní zážitky a poznatky. Trasa vznikla tak nějak za běhu, těsně před odjezdem (byl jistý pouze cíl přespání). Z Olomouce vyrážím sama (garmin ukazuje venkovní teplotu málo přes 10 C). V Prostějově nabírám kámoše a jede se dál (vlastně 2 h čekáme s pivem až přestane pršet). Tento krok bych příště raději vynechala. Nakonec jsme vyrazili po 17. hodině a čekalo nás kolem 60 km do cílové destinace (Javořičské jeskyně). Což s příchodem tmy kolem půl 9 a volbou terénu primárně po turistických cestách byla vskutku „hrana“.
Na biku si člověk kořeny a kameny užije, na gravelu už pohodlnost jízdy lehce klesá a tempo se snižuje. To bych ale nebyla já, abych si zbytečně ulevovala. Razím heslo, že zážitky jsou o to silnější, pokud si člověk trošku hrábne na dno. O aktivity ve stylu přelézání klád, průjezdy potoků, sjezdy v korytech a brodění bahna přes místa těžby opravdu nouze nebyla.
Popis trasy: vyrážíme pohodlně po cyklotrase z Prostějova směr Plumlovská přehrada a zámek. Pokračujeme přes vojenský újezd, dále terénem po turistických cestách směr Konice. Tam už dle zapadajícího slunce zkracujeme původní plán a po asfaltkách míříme do cílové destinace – Zkamenělé okno u Javořičských jeskyní. Dojezd skoro za tmy byl doplněn notnou dávkou turistiky. Přespání v jeskyni perfektní, žádný hotel se tomu vyrovnat nemůže…
Další den ráno po snídani a kafíčku pokračujeme přes hrad Bouzov a dále přes kopce po turistických i cyklotrasách znovu směr Konice, tentokrát však z druhé strany. Následuje Hanácký Mt. Blanc , tedy rozhledna Kosíř a závěrečné lokální pivko. Potom už se rozjíždíme každý svým směrem.
V součtu za jedno odpoledne a druhé dopoledne: 150 km a 2200 m výškových. Na první výjezd v téměř zimních podmínkách rozhodně spokojenost. Materiál otestován na jedničku a už jen vyhlížím další bikepacking dobrodružství.
Autor a foto: Zuzka Skalická
