Bikepacking-cesta za dobrodružstvím #2. Nezbytné nádobíčko a první test
Seriál o bikepackingu v dámském pojetí pokračuje. Dnes rady, co sbalit na cesty. A že se holčičí seznam od toho mužského liší, o tom žádná…
Dnes se s vámi podělím o zkušenosti, co vše si na bikepacking dobrodružství zabalit, co mám prověřené já.
Vzhledem k dlouhé zimě, opožděnému jaru a celkově nevlídnému počasí až do začátku května se původní plány kdy kam vyrazím musely přehodnotit a více jak o měsíc posunout. I tak byl první výjezd ve znamení solidní kosy a nočních teplot blížících se bodu mrazu.
Můj basecamp je v Olomouci, a proto jsem pro první cyklo dobrodružství zvolila trasu přímo z domu do bližšího okolí s cílem přespání u Javořičských jeskyní. Poladit brašny a chytře v nich uspořádat vše potřebné mi dalo chvilku zabrat.
Tady je (prověřený) seznam věcí, který bych doporučila každému, kdo se chystá vyrazit.
Spaní:
- spacák (Warmpeace Viking 300)
Letní péřový spacák, který mi dělá společnost už více jak tři roky. Je minimalistický, skladný, příjemný a pro odvážlivce téměř třísezonní volba (jaro, léto, podzim). Přežila jsem v něm i v Norsku při teplotách hodně pod bodem mrazu (což bych už raději neopakovala).
- karimatka (Zulu Alex)
Minimalistická nafukovačka vážící pouze 420 g. Extra skladná, lehká, praktická.
- žďárák (US army model)
Na tenhle bivak nedám dopustit. Celoroční parťák, který zajistí jistotu úkrytu i bez stanu. Nepromokne, izoluje a zároveň se v něm ani nepotíte. Velikostně do něj schováte sebe i brašny/batoh a pohodlně se vyspíte pod širákem.
- hamaka volitelně (+ prusíky na lepší uchycení)
Kolo:
- (Gravel) bike v top technickém stavu
- Poladěné a dobře zabalené brašny (ideálně aby nic nelétalo, necinkalo a pevně drželo)
- Nářadí pro případné opravy (pumpička, duše, multiklíč….)
- Camelbag s vodou
- Světla na kolo
Bez světel ani ránu, nikdy víš, kdy a kde zatmíš. Základ je vidět a být viděn. Večer se světlo bude hodit i k přípravě jídla, takže ani čelovka se neztratí.
Vaření:
- vařič (titanový ultralehký)
- plynová kartuše malá: pasuje krásně do ešusu (Pinguin 125 g)
- titanový ešus (Flames Creed)
- titanový hrníček
- GSI java drip na kávu (ultralehký filtr)
- nůž, oboustranná lžíce/vidlička
- zapalovač/sirky/škrtadlo
- CNOC BPA free sáček na jídlo (zalévá se napřímo horkou vodou)
Oblečení + hygiena:
- oblečení na kolo dle počasí + pláštěnka (+ náhradní kraťasy na další den)
- merino oblečení na převlečení (večer + noc), péřovka, ponožky, šátek
- mini ručník
- barefoot Skinners ponožky
- hygienické potřeby + lékárnička (vše v mini provedení)
Tip na potraviny pro tento výlet na jednu noc:
- polenta se sušenou zeleninou, hermelín (již v alobalu s kořením) na oheň
- ovesná kaše (namíchaná směs po domácku)
- káva čerstvě namletá
- tyčinky, ořechy a sušené ovoce
- domácí zázvorovice na zahřátí 😊
b
Kam s čím?
Seznam věcí je jedna věc, samotné balení bylo o něco náročnější. Je potřeba vyzkoušet, co si jak a ve které brašně sedne. Já zabalila spacák, nafukovací karimatku + oblečení do řidítkové brašny. Podsedlovka padla na žďárák (nejobjemnější položka) a zbytek věcí. Doklady, mobil a další nutnosti jsem zabalila do rámové brašny se zipem, takže byly ihned k dispozici bez větší námahy. Ešus s kartuší hezky padl do vidlicové brašny, kterou jsem ale připevnila na podsedlovou brašnu z vrchu. Vařící sada he tak kdykoliv jednoduše k dispozici, aniž by člověk musel složitě lovit.
První výjezd: Javořické jeskyně, aneb pravý test matroše
První výjezd proběhl více než 2 měsíce zpátky (začátkem května), i přes to ve zkratce zmíním zásadní zážitky a poznatky. Trasa vznikla tak nějak za běhu, těsně před odjezdem (byl jistý pouze cíl přespání). Z Olomouce vyrážím sama (garmin ukazuje venkovní teplotu málo přes 10 C). V Prostějově nabírám kámoše a jede se dál (vlastně 2 h čekáme s pivem až přestane pršet). Tento krok bych příště raději vynechala. Nakonec jsme vyrazili po 17. hodině a čekalo nás kolem 60 km do cílové destinace (Javořičské jeskyně). Což s příchodem tmy kolem půl 9 a volbou terénu primárně po turistických cestách byla vskutku „hrana“.
Na biku si člověk kořeny a kameny užije, na gravelu už pohodlnost jízdy lehce klesá a tempo se snižuje. To bych ale nebyla já, abych si zbytečně ulevovala. Razím heslo, že zážitky jsou o to silnější, pokud si člověk trošku hrábne na dno. O aktivity ve stylu přelézání klád, průjezdy potoků, sjezdy v korytech a brodění bahna přes místa těžby opravdu nouze nebyla.
Popis trasy: vyrážíme pohodlně po cyklotrase z Prostějova směr Plumlovská přehrada a zámek. Pokračujeme přes vojenský újezd, dále terénem po turistických cestách směr Konice. Tam už dle zapadajícího slunce zkracujeme původní plán a po asfaltkách míříme do cílové destinace – Zkamenělé okno u Javořičských jeskyní. Dojezd skoro za tmy byl doplněn notnou dávkou turistiky. Přespání v jeskyni perfektní, žádný hotel se tomu vyrovnat nemůže…
Další den ráno po snídani a kafíčku pokračujeme přes hrad Bouzov a dále přes kopce po turistických i cyklotrasách znovu směr Konice, tentokrát však z druhé strany. Následuje Hanácký Mt. Blanc , tedy rozhledna Kosíř a závěrečné lokální pivko. Potom už se rozjíždíme každý svým směrem.
V součtu za jedno odpoledne a druhé dopoledne: 150 km a 2200 m výškových. Na první výjezd v téměř zimních podmínkách rozhodně spokojenost. Materiál otestován na jedničku a už jen vyhlížím další bikepacking dobrodružství.
Autor a foto: Zuzka Skalická
