POD POKLIČKOU s Milenou Kalašovou

Péče o batole, práce, manžel a kolo, v závodní rovině. Jaký časový prostor zbývá na vaření?

Náš mini seriál v rámci článků o výživě pokračuje s další českou úspěšnou cyklistkou, která v dětství sedlala koně, závodně běhala a kolu propadla až v 26 letech. Jak zvládá malého synka, práci a specializaci na maratony? Další díl seriálu Pod pokličkou je tu!

Nejprve krátké představení Mileny i její cesty ke kolu…

Jmenuji se Milena Kalašová, v listopadu to bude rok, co jsem se vzdala svého dívčího příjmení Cesnaková. Je mi 37 let a mám 19měsíčního syna Kubíka. Ke sportu mě rodiče vedli od malička, v sedmi letech jsem začala jezdit na koni, věnovala se atletice, závodně běhala a pak i řadu let závodila s koňmi v parkurovém skákání. 

Kolu se věnuji od roku 2011, od svých 26 let, kdy mě pohltila horská cyklistika. Specializuji se na maratony, tedy disciplínu XCM.

Jaké úspěchy jsi v cyklistice dosáhla?

Mám na kontě řadu cenných vítězství a pódiových umístění na domácí i zahraniční půdě. V uplynulých letech jsem získala tituly vicemistryně a druhé vicemistryně ČR v XCM, a letos konečně i titul Mistryně ČR v XCM. V roce 2017 dokonce titul Mistryně ČR v ultraXCM. 

Stala jsem se opakovaně vítězkou Českého poháru v maratonu, i celé série MarathonMan Europe. Účastním se maratonů UCI Světové maratonské série, i etapových závodů, jako je Bike TransAlp nebo Engadin Bike Giro. Dvakrát jsem startovala na ME, kde je můj nejlepší výsledek letos 14.místo, a jednou na MS.

Jaké další cíle si na kole dáváš a co tvůj volný čas?

Dnes jsem ve fázi, kdy si mezi maratony vybírám opravdu jen ty krásné, které mám ráda nebo je toužím jet. Jsou to maratony s náročnými parametry (jak na distancí, tak výškovými metry), proto každý z nich považuji za můj největší úspěch a vážím si každého umístění, protože vím, kolik úsilí mě výsledek v cíli stojí a co všechno tomu musím obětovat.

V letošní sezóně mi závěr roku vyplnily tři důležité maratony, ČP v Harrachově, Rallye Sudety a v mé kariéře druhé MS v XCM v Dánsku. (o MS jsme psaly zde)

Co se týká volného času, toho mi příliš nezbývá, když netrénuji nebo nejsem v práci, tak ho veškerý věnuji právě Kubíkovi – on je veškerá moje současnost i budoucnost.

Jak to máš se stravováním?  Liší se tvůj jídelníček v sezóně od stravování mimo sezónu?

Můj jídelníček v sezóně a mimo sezónu se nijak neliší. A i přesto, že ráda vařím, tak nejsem příliš velký jedlík. Jím, protože musím. K tomu všemu je moje strava poměrně specifická, což má jedno velké plus, většina jídel je šup šup.

Doma vyznáváme poměrně zdravou stravu. Základní suroviny tvoří těstoviny, rýže, batáty, bulgur, pohanka, kuskus. Kombinací bývá tofu, tempeh, luštěniny, losos, tuňák, nebo jakákoli jiná ryba.

Maso jím výjimečně, a to pouze krůtí nebo minimálně hovězí. A samozřejmě zelenina, ovoce, jogurty, sojové mléko… Sem tam něco upeču, i tady volíme zdravější verzi.

V naší kuchyni nenajdete klasické mléko, cukr (nahrazujeme ho medem, datlovým, agávovým sirupem nebo jiným sladidlem). Do pečení používám kokosový cukr, na vaření kokosový olej a pro studenou kuchyni olej olivový.

K snídani mám ráda kvalitní vícezrnné nebo celozrnné pečivo s medem. Nevynechám opravdu velký šálek kávy – ten i třikrát denně. Tekutiny doplňuji v podobě kohoutkové vody, čisté nebo s Carnitinem.

Některé večery si ráda zpříjemním kvalitním vínem nebo pivem.

 

Kombinovat péči o rodinu s prací a tréninkem na maratony není snadná. Jak vypadá tvůj tréninkový týden a tvůj jídelníček v tréninkový den? 

Po narození Kubíka jsem se dostala do fáze, kdy musím tréninky pečlivě plánovat. Nejde se sebrat a jet, všechno se odvíjí od hlídání pro Kubíka, ať už je to babička s dědou nebo manžel, když přijede z práce.

V týdnu vstávám kolem páté hodiny ranní, abych zvládla udělat práci, věnovat se Kubíkovi, a odpoledne nebo k večeru trénink. Ty nebývají nijak dlouhé, zpravidla dvouhodinové, na delší není prostor.

V tréninkový den nemám žádný speciální jídelníček. Snídám pečivo s medem a kávou. Jinak jídlo přes den moc neřeším, většinou nemám na nic chuť, sem tam se zapomenu najíst. Ráda si dám bezlaktózový jogurt s trochou müsli, nebo pohankovou či ovesnou kaši. Na trénink si beru pro jistotu jednu tyčku. Večeře nebývá nijak velká, šup šup smíchám nějakou naší oblíbenou kombinaci.
b

A co většinou jíš v den D, tedy v den závodu?

V den závodu je snídaně stejná, pečivo s medem a káva. Dlouhé maratony startují většinou ráno nebo dopoledne, takže před startem už nejím.

Při závodě mám v kapse dostatečné množství gelů a tyčku, snažím se dávat gel každou odjetou hodinu závodu. Pitný režim v závodě je závislý na počasí, v horku pár bidonů vystřídám, naopak v chladnu dokážu dovézt startovní bidon až do cíle. Po závodě si dávám regener od Sponseru a většinou, pokud je to k tomu, zajdeme na jídlo, co připraví pořadatel závodu.

Večeře pak až doma, vracíme se zpravidla dost pozdě, takže je hodně individuální, hlavně něco rychlého, nic velkého a těžkého pro žaludek.



Oblíbený recept: TVAROHOVÝ ZÁVIN z špaldové mouky

Suroviny na jeden závin:

  • 250g špaldové celozrnné hladké mouky
  • 250g másla
  • 250g tvarohu v alobalu
  • 1 prášek do pečiva
  • náplň: jablka, kokosový cukr, skořice, rozinky nebo brusinky, vlašské ořechy

Postup:

Z uvedených surovin vypracuji v míse hladké těsto, které si přenesu na pečící papír. Pomocí válečku vyválím na velikost papíru (a používaného plechu), síla těsta cca 1–1,5cm. Na těsto nanesu jablečnou náplň (nastrouhaná jablka smíchám s datlovým cukrem, skořicí, rozinkami, popř. brusinkami, vlašskými ořechy). Pomocí pečícího papíru zavinu a na pečícím papíru přenesu na plech. Dám do předehřáté trouby a peču na horkovzduch při 170˚C cca půl hodiny do zlatova.

Blesková zpověď:


Když vařím, tak nejraději… tofu na všechny způsoby.
Když peču, tak nejraději… štrůdl z tvarohového těsta, jablečný s rozinkami a vlašskými ořechy.
Když jdu do restaurace či bistra, tak si většinou dávám… čínskou, thajskou nebo indickou kuchyni, v co nejvíce pálivém provedení.
V pekárně si nejčastěji kupuji… datlový chléb.
V kavárně nejčastěji piju…
silné presso.
Když mě čeká dlouhý vytrvalostní trénink na kole, beru si s sebou… dvě až tři tyčky a bidon s Carnitinem od Sponseru.
Když mě čeká krátký rychlostní trénink na kole, beru si s sebou…
jednu tyčku, abych neměla prázdnou kapsu.
Když chytnu na tréninku hlaďáka, kapsy jsou už prázdné a domů daleko, koupím si…
nic, prostě vydržím.
Na závodech mám vždy v kapse nebo na bufetu připravený…
v kapsách vezu gely Sponser, počet vždy dle délky distance.
Můj první regenerační snack/pokrm po dojetí do cíle je…
regener Pro Recovery od Sponseru.

Bára Bubílková