Tereza Neumanová: V Česku se cyklistika dělat nedá, jediná cesta vede ven

Sdílíme otevřený rozhovorTerezy Neumanové, která byla hostem pořadu Přes příkop

Tereza Neumanová – nejlepší česká profesionální cyklistka přijala pozvání do pořadu Přes Příkop a výjimečně moderátor Zdeněk Haník přivítal ve studiu iSport i šéfa České olympijské akademie Alexandra Klimenta. V jakých týmech závodnice působila, proč ji vyloučili z klubu Dukly i jak probíhají tréninky v profesionální stáji. To a mnohem víc česká reprezentantka zaznělo v velmi otevřeném rozhovoru…

Terezo, během posledních let jste vystřídala několik profesionálních týmů, jaká byla návaznost?

„Když jsem opustila českou scénu, tak jsem z maratonu, horských kol a cross country přešla na silnici. První rok jsem strávila ve španělském kontinentálním týmu Burgos Alimenta, potom jsem podepsala na dva roky do Liv Racing – nejdřív Xstra, teď TeqFind. A od příští sezony mám podepsaný dvouletý kontrakt do UAE, kde působí třeba i Tadej Pogačar.”

Nyní úspěšnou cyklistku svého času ale vyloučili z Dukly, jak na tento zlom kariéry vzpomínáte?

„Vyškrtli mě. Bylo mi řečeno, že nevidí potenciál v tom, abych se dál zlepšovala a že mají talentovanější holky a že ve mně nevidí v tomto sportu budoucnost.”

 

To ovšem nebyla pravda. Otázkou tedy je, kam se dostaly ty vybrané závodnice. A odpověď si i z důvodu žádných střihů ve video rozhovoru musela Tereza rozmyslet.

„Z těch holek, které šly na moje místo, tak se žádná neprosadila jako já. Nechci znít sobecky, ale je to pravda. Všechny zůstaly jezdit v Dukle až do teď a žádná z nich nešla do ciziny. Podle mě se v Česku cyklistika dělat nedá a jediná cesta vede ven.”

Není podle Vás v České republice dostatek odborníků, které by mladým závodnicím uměli poradit a nasměrovat je? Nebo kde je problém?

„Já za ty poslední tři roky co jsem mimo Česko, tak úplně nemůžu říct, jestli se tu objevil nějaký trenér. Ale z těch kontaktů, co mám, tak tady není člověk, kterým bych se nechala trénovat, protože lidi tady se málokdy potkají s tou vrcholovou cyklistikou. Máme myslím dva sportovní ředitele, kteří pracují pro World Tour v Česku a trenéry tady úplně nemáme. Lidi tu nemají zkušenost s tou nejvyšší cyklistikou, nebo když mají, tak úplně rady předávat nechtějí, protože jsou tu i ti, kteří je poslouchat nechtějí.  A to je podle mě začarovaný kruh toho, proč se to u nás úplně neposouvá.”

 

Tereza prozradila, že i díky zkušenosti ze sjezdového lyžování se rychlého sjíždění kopců rozhodně nebojí…

„Ve sjezdech jsem nejsilnější a mám dobré pojistky. Musím říct, že dřív jsem nad tím moc nepřemýšlela, ale když vidíte občas na silnici ty pády… cyklisté mohou dopadnout špatně a třeba mít i trvalé následky, a tak už nad tím přemýšlím víc. Tím, že si na tom kole poměrně věřím a jsem s ním sžitá, tak dokážu jet rychle, ale už to beru trochu s respektem a do něčeho, čím bych si nebyla jistá, že mi vyjde, bych nešla.”

 

A co závody na elektrokolech,těch jste se také účastnila. S trochou nadsázky – to vyhraje ten, kdo má nejsilnější baterii?

„Do teď si z toho děláme hromadně srandu. Bylo první mistrovství na elektrokolech v Česku a pak bylo mistrovství světa v rakouském Leogangu a my jsme to doma s týmovým kolegou vyhráli. Startovali jsme všichni dohromady – on dojel první a já druhá. My jsme oba myslím měli pod 60 kilogramů a ten motor byl docela silný, takže nám to vyšlo dobře. Ale byly tam i technické pasáže jako třeba vyjet schody nahoru a to musíte mít i trochu techniku, abyste to zvládli, ale pomůžete si i tou baterkou…”

 

Jak probíhají tréninky v ženském profesionálním týmu?

„Můžu popsat, jak to funguje u nás. Můj aktuální tým má zázemí v Holandsku, my žijeme všude možně a na závody létáme. Trénujeme si samy, potkáme se během roku dvakrát, třikrát na týmovém soustředění. Na jarní sezonu a klasiky létáme dřív a máme pár dnů, abychom si projely tratě a měly představu. Jinak ale trénujeme samy.”

Jste tedy často sama, v kontaktu jste pouze s trenérem, kterému posíláte čísla a musíte trénovat za každého počasí. Jak vám to vyhovuje?

„Myslím, že právě tohle může být jeden z důvodů, proč se tolik lidí nedostane na takovou úroveň, protože když chcete dělat cyklistiku, tak musíte umět být sám se sebou a dokázat se donutit podat ten výkon sami. Nikdo nad vámi nestojí a vy to musíte dělat sami pro sebe. Tím, že jsem od šestnácti let žila sama, tak to pro mě nebyl problém, já se i těším, když můžu jet na kole a odjet práci, kterou potřebuju a mám napsanou. Mám v sobě ten klid, že vím, jak to mám jet a vím, že to dodržím. Můžu si takhle vyjet, kdy chci, kam chci, můžu jet intervaly na kopci, který mám ráda a mám na kole tu svobodu.”

Blíží se rok 2024, jste součástí špičkového týmu a můžete závodit na ženské Tour de France i na olympiádě. Čemu by dala přednost?

„Já jsem řekla v týmu, že olympiáda bude jeden z mých osobních vrcholů. Tím, že cyklistika je týmový sport a je to moje zaměstnání, tak musím brát v úvahu, na co se ten tým chce připravit. Není to tak, že by půlka týmu měla šanci na tu olympiádu jet, my jako Česko máme jedno místo v časovce a jedno v hromadném závodu… A ještě není rozhodnuté, kdo pojede. Nominační kritéria ještě nejsou jasně daná, ale pokud budou splnitelná, tak bych jela ráda.”

Jaké si myslíte, že máte silné stránky?

„Docela dobře jezdím pozičně v balíku, dokážu se tam dostat, i když tam není prostor a dokážu se v tom balíku pohybovat. Nebojím se jet mezi lidmi a to v ženském pelotonu je docela výhoda. Tady oproti mužům hierarchie moc nefunguje, jedeme na krev. U chlapů je to víc o týmovosti, jezdí spolu, ale u nás to ještě tak stabilní není.“

Co dalšího zaznělo v rozhovoru?

Brala Tereza vyloučení z týmu Dukly jako křivdu?
Proč se rozhodla přejít z horských kol na silničku a kdo ji v tomto rozhodnutí ovlivnil?
Dá se v Česku cyklistikou uživit?
V jakých pasážích na trati je nejlepší?
Jaký časově nejnáročnější závod kdy jela?
Jaké všechny hodnoty si během individuálního tréninku měří?
Jak zvládá být často sama během tréninků?
Jak moc roste sledovanost ženské cyklistiky a jak se tento sport vyvíjí?
Proč nedostudovala pedagogickou fakultu?
Jak (ne)funguje hierarchie v ženském týmu při závodu?

Kompletní video rozhovor si můžete poslechnout zde.

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková