Dvě a čtyři kola – dámský autotest Volvo V40
Nápad začít tento seriál testů vznikl v době, kdy jsem vášnivě popisovala výběr svého vozu kamarádce – cyklistce. Kromě těch zásadních věcí, jako je finanční limit, přijatelný design, uživatelsky příjemný pocit uvnitř auta, tu byl pro mě ještě jeden důležitý parametr; abych dovnitř umístila pohodlně své sportovní nádobíčko, v mém případě kolo nebo lyže.
Protože jsou chvíle, kdy chcete vyrazit sama nebo s kámoškou aktivně poznávat i vzdálenější oblasti a je nutné se k vybranému místu trochu přiblížit, jako první jsme naplánovaly fotoseriál, jak kolo připravit, rozebrat a do auta uložit. Pak se ale vloudila myšlenka – proč vlastně neudělat i malý dámský minitest auta ? Oslovily jsme několik dovozců aut, vytipovaly jejich „dámské“ modely … a první test DNK je na světě.
Seznamte se : VOLVO V40 Cross Country Ocean Race
Pod tímto dlouhým názvem se skrývá 4,34m dlouhý hatchback s opravdu podmanivým designem. Je v něm něco sportovního švihu i noblesní elegance. Pro dámu jako stvořené.
V Průhonické prodejně jsem dostala do ruky krabičku, která zajistila, že se auto samo odemklo, jen co jsem se k němu přiblížila. Už otevření dveří dávalo tušit, že Volvo je opravdu poctivý kus auta. Usadila jsem se do sportovně vypadajících kožených sedaček. Seřízení posezu jsem brala stejně seriózně, jako to na kole. Výhled vpřed byl dostatečný, dozadu vzhledem k malému zadnímu oknu trochu horší, ale jde spíš o zvyk.
Klíčky nejsou třeba…
Volvo V40 se startuje tlačítkem a podle tichého šumění máte pocit, že se spustil ventilátor, nikoliv silný motor ….
Na display přede mnou se rozsvítil velký otáčkoměr, na voliči automatické převodovky nastavuji D a vyrážím. Dle informací od techniků právě teď ovládám hodně silný stroj o síle 250 koní ! Motor je dvoulitrový turbo benzín, síla je znát, takže raději začínám lehce. Volvo tiše, velmi tiše vpluje na dálnici. Potřebuji se zařadit tak šlápnu podle zvyku řádně na plyn, automat si podřadil a V 40 vyráží jako blesk . V mžiku jsem na dálničním rychlostním limitu. Ta akcelerace je úžasná. Zejména ve spojení s luxusním interiérem a plavností jízdy.
Kolo dovnitř ? Ale ano, kde je vůle, tam je cesta
Při přebírání vozu mi technik řekl: „Já vás varuju, čtyřicítka je malá, tam žádné kolo nedostanete“. Tak se na to podíváme. Jasně, že V40 není primárně určená ke stěhování, ale kvůli tomu, že občas chcete převézt kolo, si nebudete kupovat dodávku. Auto vám přeci také musí slušet , a o to se s tímhle Volvem bát nemusíte. Na náš test jsem vzala oba typy kol – silničku i horské.
Protože je Volvo V40 v této verzi velmi zajímavé auto, ochotně se k nám připojili i kolegové z MTBS serveru .
Prvním pokusem bylo umístění kola do kufru. Tak, jako většina žen, jsem se snažila ušetřit si velké rozebírání, ale přední kolo muselo jít ven v každém případě. Jak uvidíte v naší fotogalerii, variant na umístění kola je více, záleží nakolik chcete kolo „zmenšovat“. Variabilita sklápění sedaček nakonec nabídla tyto možnosti :
a) kolo do kufru /nutno sklopit sedačku
možností bylo víc a nakonec jsme do Volva V40 jsme složili 29“ bika TREK Cali , vel . M a zbyla nám i jedna volná zadní sedačka.
b) kolo na zadní sedadla
vešly se dvě silniční kola a kufr zůstal celý volný
Takže výsledek nebyl vůbec špatný. Ve větším experimentování nám bránil strach před ušpiněním či poškozením velmi luxusního interiéru výbavy OCEAN Race, kterou naše Volvo disponovalo. Už tak jsme zadní sedačky museli chránit před zuby převodníku kartonem a obalením. Kožená sedadla jsou velmi citlivá.
Samozřejmě je také varianta vozit kola na střeše, na to má Volvo V40 Cross Country ližiny pro snadné umístění zahrádky, ale poněkud se tím zkazí parádní dojem, který auto na pohled dělá.
To byla jízda…
S Volvem V40 jsme najeli asi 600 km a řeknu vám, že jsem těžko hledala důvod proč vracet klíče s pocitem úlevy. Auto je krásné, pohodlné a přitom velmi rychlé. Není to žádný sporťák, co z vás vytřese duši a neslyšíte spolujezdce. Volvo si tiše pluje krajinou a když je třeba, tak motor zavrčí a zabere takovou silou, že je předjetí dílem okamžiku. Na dálnici si nedáte pozor a už na vás svítí z digitálního rychloměru číslice začínající dvojkou. Ještě že je omezovač nastaven na 210 km/h. Automatická převodovka funguje skvěle a navíc pro sportovní jízdu jsou připravena řadicí „pádla“ u volantu pro manuální řazení . Označení CC nebo Cross country zase značí pohon všech kol a zvýšený podvozek, takže se nemusíte bát, že zůstanete po závodech viset na rozmoklé louce nebo v zimě v zasněženém kopci. V rámci své bezpečnostní image vybavilo Volvo i tento svůj nejmenší model řadou jízdních asistentů, takže se můžete v klidu dolíčit v koloně, protože auto do 15km rychlosti samo zabrzdí před překážkou , adaptivní tempomat udrží bezpečnou vzdálenost a asistent jízdních pruhů zase přímý směr, zatímco vás momentálně zaměstnalo něco jiného. Prostě prima pomocník.
Určitě vás zajímá spotřeba a cena – magická čísla. Nový nezajetý motor, automatická převodovka, pohon všech kol a 184kW výkonu nejsou tou nejúspornější kombinací . My jsme jezdili těsně přes 10 litrů na sto, a to vzhledem k tomu, že to byl test se vším všudy, není špatná hodnota. Po zajetí motoru věřím, že při běžném způsobu jízdy bude auto konzumovat něco mezi 7-8 litry benzínu.
Náš testovaný kousek by vás přišel na ceníkových 1.072. 500 korun což není málo. Ale základní model je za 647.900 korun a mezi oběma je spousta variant motorů i výbav, které si lze specifikovat. A když uděláte na prodejce oči, tak určitě sleví :-).
A na závěr mužský pohled kolegy z MTBS.cz, Petra Bureše:
Autor: KajaP
Foto: Petr Bureš ( image + bike), Petr Polívka (silniční)