Proč v mrazu (ne) jít na kolo? Zdravotní aspekty aneb co se děje v našem těle.

Mrzne, až praští. Takhle pohádkovou zimu se sněhovou nadílkou, která se drží i ve městě, už dlouho nepamatujeme. Pár stupňů pod nulou není pro vyjížďku problém, ale jak se rozhodnout, když teplota vzduchu klesla výrazně pod bod mrazu? Stojí za to vyrazit na mrazivou jízdu, přinese nějaký užitek? Nebo nám může takový výlet spíš uškodit? Připomeňte si, co taková jízda v mraze pro naše tělo znamená a s čím v akci počítat.

Větší nároky na fyzickou kondici
V první řadě je důležité mít kvalitní fyzický fond. Není dobré začít po dlouhé době trénink právě za extrémně chladných podmínek. Jakýkoliv zdravotní nedostatek v zimě sportovce limituje násobně více, protože chladno je samo o sobě pro tělo stresující.

Vyšší zátěž pro srdce
To platí i pro srdce, na které je uvalena extra zátěž. V těle se totiž za mrazivých teplot zvyšuje krevní tlak, protože krev se stahuje z povrchových tkání dovnitř těla. V důsledku toho také dochází k omezení krevního oběhu v periferních částech těla. Tím trpí hlavně ruce a nohy.

Větší zátěž pro svaly i úpony
Ve svalech na nohou, které jsou při cyklistice pochopitelně zapojeny nejvíce, je oproti běžné teplotě nezvykle oslabená činnost pomalých svalových vláken a tak musí být do práce zapojena více vlákna rychlá. Ta ale svou činností produkují laktózu, která zvyšuje metabolickou zátěž těla a v konečném důsledku navozuje kyslíkový dluh. Svaly jsou studenější, méně výkonné a hrozí jejich natažení. Ke zpomalení dochází dokonce i u nervových impulsů, takže i reakce cyklisty nejsou tak bystré, jak za normálních podmínek.

Vyšší nároky na ventilaci
A dostáváme se k dýchání. EIA (Exercise-induced asthma) neboli tréninkem přivozené astma a bronchiální hyperreaktivita (BHR) (zúžení průdušek jako reakce na vnější podnět) jsou často indikované případy u elitních sportovců, provozujících zimní sporty. Vdechováním ledového vzduchu navíc do těla člověk nedostává tolik vláhy, jako v případě teplejšího vzduchu. Studený vzduch se v těle ohřeje a při vydechnutí odvede z těla další vodu. Čím víc pak sportovec dýchá, tím více ztrácí tekutin.

Dehydratace ale v tomto období není strašákem. Podle vědecké studie (Cheuvront a kol.,2005) lehká dehydrace paradoxně tělu škodí méně právě v chladném počasí. A co se týče výše zmiňovaného zrychleného metabolismu – ti plnoštíhlejší z nás to jen ocení! Jejich tělo totiž spálí více kalorií už jenom tím, aby se zahřálo.

Kdo žije celoročně zdravě, tráví hodně času na vzduchu, disponuje samozřejmě větší odolností a tak i zimní trénink zvládne líp.
Odpověď na otázku, zda na kolo vyrazit a jak dlouhou vyjížďku naplánovat, nakonec řekne vaše tělo samo. Pokud mu umíte naslouchat.