Gracia Orlová. Stopa bikerek a další české ohlédnutí

„Gracia byl můj první etapák“, říká terénní specialistka Barbora Průdková o své účasti. Velkou zkušenost získaly i mladé závodnice z českého MIX teamu.

Boj o žluťák

Nejprve ale k boji těch nejlepších. Drama to bylo až do konce, kdy o vítězce rozhodovaly bonifikační vteřiny a odhodlání devětadvacetileté závodnice Emilia Fahlin  z týmu Wiggle Hight5. O žlutý dres nejlepší závodnice se totiž přetahovala se zkušenou a o téměř 10 let starší silničářskou Olgou Zabelinskou, která dominovala v sobotní časovce.

Cyklistka týmu Wiggle High5 reprezentující švédský národní tým vyhrála první rychlostní prémii etapy a získala tři bonusové sekundy. Olga Zabelinská (Cogeas-Mettler) projela prémii na třetím místě a brala jednu sekundy. V tomto okamžiku měly obě cyklistky stejný čas v celkovém pořadí, ale Zabelinská byla virtuálně stále ve vedení. 

Následně odjela skupina uprchlic, která vydržela až do cile. Emilia Fahlin už nemohla získat další bonifikace, ale podařilo se jí v závěru etapy Zabelinské odjet a s náskokem šesti sekund vybojovala zpět žlutý trikot. 

Nikdo z českých závodnic nedokázala navázat na loňské skvělé výkony Jarmily Machačové, která pravidelně atakovala TOP ten a ovládla bodovací soutěž. Nejlepší z českých závodnic byla Ema Cetkovská (Dukla Praha), když skončila v celkovém hodnocení na 38. místě.

Důkladná prověrka sil. Fyzických i psychických...

Boj MIX teamu

Česko na etapovém závodě Gracia Orlová reprezentovaly dva ženské týmy.  Dukla Praha Women, která poslal své „áčko“ do Číny a seriálu World Tour a MIX Team, jenž sdružoval další ženy, které se s nasazením (a povětšinou za vlastní prostředky)u nás věnují silniční cyklistice. Právě holky z MIX teamu se podělily o své postřehy z velkého závodu, kterým Gracia Orlová, hodnocená jako UCI kategorie 2.2  je. Pro ty mladé šlo o první měření sil v nelehkých podmínkách, s ostřílenými závodnicemi.

Postřehy z první a druhé etapy jsme psaly zde, tady je zhodnocení posledních dvou náročných dní.

Sobota
Dnešek nás teleportoval do druhé poloviny etapáku. Na programu byly hned dvě etapy – ráno rovinatá časovka a odpoledne etapa se závěrem ve stoupání na Visalaje. Markéta Hájková, jedna z juniorek v našem týmu viděla odpolední etapu takto:  Dnešní etapa se jela ve velice teplém, ovšem větrném počasí, což mohlo zapříčinit nervozitu závodnic a v balíku proto docházelo k dobržďování, různým kličkám a nakonec i k nepříjemnému pádu. Do etapy bylo začleněno několik krátkých stoupání, přes které ovšem balík přejel víceméně pohromadě.

Rozhodovalo se až v závěrečném kopci na Visalaje. S průběhem závodu jsem velice spokojená, protože se mi dařilo udržovat si dobrou pozici v balíku. Díky tomu jsem ušetřila nějaké síly na výrazné zrychlování v posledních kilometrech, které závodní pole hodně natáhlo.

V cílovém kopci se mi podařilo předjet ještě několik málo závodnic a obsadila jsem tak 54. místo, za které jsem moc ráda. Do cíle jsem dojela ve skupině společně s kolegyní z Mix Teamu Aničkou Bohatou, na vítězku jsme ztratily 57 vteřin.

Anička k tomu dodává svůj pohled: Celou etapu byly závodnice hodně aktivní. Jelo se svižné tempo a bylo i pár pokusů o únik. K tomu však nedošlo, a proto se už od  sedmého kilometru do cíle jelo maximální tempo. I když byla tahle etapa se svými šedesáti třemi kilometry hned po časovce nejkratší, právě těch posledních necelých deset kilometrů bylo zatím úplně nejdelších za celý etapák. V plném nasazení mě uklidňoval jen fakt, že ostatní holky to bolí taky. Poslední kilometr už jsem ani nevnímala bolest nohou, jen jsem odpočítávala poslední metry do cílové lajny.

Neděle
Už při pohledu na průběžné celkové pořadí nám bylo jasné, že se v poslední etapě strhne velký souboj – mezi první Olgou Zabelinskou a druhou Emiliou Fahlin byl rozdíl pouze dvě sekundy. Bylo tedy jen otázkou, jak těžký závod týmy těchto prvních dvou závodnic ostatním přichystají. Už od startu se jelo poměrně rychle a na členitém technickém okruhu v okolí Orlové bylo znát každé zaváhání. Velkou chybu udělala bohužel i Markéta Hájková – dosud nejlépe jedoucí závodnice našeho Mix Teamu. Před prudkým stoupáním nestihla zařadit a odpojila nejen sebe, ale i početnou skupinu za sebou. Na Markétě bylo sice vidět, že fyzické síly jí nechybí a srdnatě bojovala, aby hlavní balík zpátky sjela, ale ten se již blížil do druhého kola a k první rychlostní prémii a rozhodně na nikoho nečekal.

Těžký etapový závod si také postupně vybíral svou daň a během poslední etapy v každém kole odstoupilo několik závodnic. I z našeho Mix Teamu dvě děvčata nevydržela tempo žádné skupiny a závod dokroužila spíše silou vůle. V každém případě byla pro ně i samotná účast na těžkém pětietapovém závodě obrovskou zkušeností, která je určitě výrazně posune dál.

Stopa bikerek.  


Startovní listina letošní Gracie čítala i několik hodně zajímavých jmen z řad špičkových bikerek. Především švýcarský tým přijel ve velmi silné sestavě, v čele s mladičkou Sinou Frei a skvělou eliťačkou Lidnou Indergand.  V Rakouském týmu byla na soupisce Nadja Heigel, kterou jsme, vídáme na mnoha národních pohárech. Českou bikovou scénu letos zastupovala Barča Průdková. Nutno říct, že zejména Švýcarky nehrály druhé housle, ba naopak. Závodnice do 23 let, Sina Frei si šoupla pódium hned v první etapě, její týmová kolegyně skončila na skvělém 7. místě. V druhé a velmi náročné kopcovité etapě poměrně urostlá Linda dokonce vybojovala druhou příčku.  V celkovém hodnocení pak Sina Frei ovládla vrchařskou soutěž a v kategorii do 23 let skončila na třetím místě. Indergandové v celkovém hodnocení patří 5. místo.

Naše Barča Průdková to na silnici také umí, ale v loňském roce ji kvůli studiu příliš času na závodění nezbylo a tak to chce letos zvládnout trochu líp. Proto bez váhání přijala nabídku do silničního výběru Dukly Praha, s kterým mohla vyzkoušet svůj první etapový závod v životě.  Oslnivých výsledků, jako její bikerské kolegyně sice nedosáhla, ale vybojovala závod dokonce a v samotném závěru se blýskla 9. místem.  Tady je její zhodnocení této životní zkušenosti.

Etapový závod Gracia Orlová jsem jela se silničním týmem Dukly Praha a byla to moje premiéra. Ještě před startem jsem vyzpovídala Jardu (Jaromír Friede-trenér Dukly-pozn. red.), jak se vůbec etapák jezdí, na co si dát pozor, co a kdy jíst, pít.  Celý závod byl pro mě obrovskou zkušeností, ale také skvělý tréninkový blok. Tím rozhodně nemůžu říct, že bych někde schválně jela pomalu. Opravdu jsem jela to, na co jsem daný den měla. Bez žádných zvolněni. Na silnici to funguje jinak. Tam když člověk odpadne z balíku, tak nemá šanci na solidní výsledek. Přesně to se mi stalo druhý den právě na Pustevny. Vůbec se mi po první etapě v dešti na Štramberk nejelo dobře a bohužel jsem se nedokázala udržet se Sinou a třeba Lindou Indergarden, které dobře znám z biků. Opravdu jely zrovna na Pustevny šrot, já naopak zůstala v zadní skupině a skončila až 66. 

Třetí den byly dvě etapy najednou. To jsem nechápala, jak zvládnu, ale překvapivě jsem se časovkou nějak rozjela a odpolední etapa byla už skvělá. Pomáhaly jsme si s Emou Cetkovskou a myslím, že jsme odvedly při výjezdu na Vysalaje slušnou práci. Ještě něco k časovce. Tu jsem jela poprvé na koze a moc mě to bavilo. Svezla jsem se na tom kole asi 2hod před závodem a pak až na závodě. Dukla nás skvěle vybavila.

Závěrečná etapa se mi jela asi nejlíp ze všech dnů, ale určitě to taky nejvíc bolelo. Byla jsem v úniku s dalšíma devíti holkami, zhruba od  30tého kilometru.  Jelo se na doraz. Poslední etapa je technická, jezdí se okruhy, samá zatáčka a nahoru dolů a to mi asi sedlo. Bylo z toho 9.místo!

Celkově účast na Gracii hodnotím velice pozitivně. Silnice mě posiluje hlavně mentálně. Když nezastihnete správný okamžik nebo nejste tam, kde máte, tak končíte, šance na výsledek je fuč. A tenhle styl jízdy mě hodně posiluje na bajky. Grácie byla hodně o výkonu, i o schopnosti se dobře pohybovat v balíku. O tom, že bikerky jsou na tom fyzicky velmi dobře potvrdil výkon Švýcarek. To, co předvedly….no hustý.

Bylo pro mě zajímavé vidět také jednotlivé týmy, jak spolupracují a jak na silnici žádná pozice není zadarmo. Taky si cením práce Dukly. Měly jsme vše nachystané a vždycky když jsem potřebovala poradit (protože etapák jsem jela poprvé) tak jsem dostala spoustu cenných rad. Nejen na to, co jsem se ptala, ale i dozvěděla jsem se i řadu věcí kolem. Takže skvělá zkušenost a trénink na další bikové závody. Můj další cíl je už příští týden pohárový závod v Brně.

Kompletní výsledky zde.

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková