Reklama

Proč si holky kupují cyklokrosku? Příběh italského hřebce Bottecchia Zolder Cross

Dnes pro vás máme víc motivaci než klasický test, i když o představení kola ošizeny nebudete…

Reklama

Cyklokrosové kolo bylo (pro někoho možná ještě je) pro nejednoho cyklistu „jen“ závodní speciál pro zimní sport, kde se jezdí v bahně, sněhu, písku, s kolem, zavěšeným na rameni se běhá do schodů nebo prudkých kopců. Nic pro hobíky, ale krásně se na to dívá, nejlíp v teple domova. Ti, co milují cyklistiku a rádi se poměřují, se kolem taky chtějí celoročně bavit, proto se těší oblibě amatérské cyklokrosové závody. Ale cyklokroska může učarovat i někomu, kdo si startovní číslo na řídítka opravdu nechce nasadit…

Ještě než se pustíme do představení cyklokrosového speciálu Bottecchia Zolder, poodhalíme motivaci volby „krosky“ její majitelky.

„Silnička byl sice takový mnohaletý sen, ale místní lonťácké cesty (rozuměj silnice 3.třídy spojující jednu vesnici s další) nejsou v nějakém extra stavu a já mám pud sebezáchovy až tak přehnaný, že na silnic první třídy mě prostě nedostaneš.

A když máš Moravský kras za barákem, kde jsou miliony kilometrů lesních cest, tak je jasná volba bajk. Jenže…moje loketní nervy už holt asi mají odpracováno a při delší jízdě to tak nějak nebylo dobré. Smířit se s tím, že bych kolo omezila? To absolutně nepřipadalo v úvahu. Co tedy s tím? Gravel bike? Nebo…?

„Cyklokroska mi padla do cesty jako první. Měla jsem možnost ji vyzkoušet při jedné prezentaci Lom trading a byla to láska na první pohled. Tedy přesněji řečeno, po prvním svezení jsem byla definitivně lapena do sítě. Silniční spojky to projede stylem práskni do koní a zmiz odsud rychlostí světla bez nějaké větší námahy a v polích, loukách, lesích se rozhodně neztratí, překvapivě lehce ovladatelná. Prostě z mého čistě ženského úhlu pohledu: co pustí hlava, to s italským hřebcem projedeš.“

Bottecchia Zolder Cross je kroska s karbonovým rámem. Už první pohled na linie kola evokuje silničního dravce, kterého jen lehce zpomalí širší pláště. Tenhle dojem podtrhuje i samotný design, vedle výrazného loga na spodní rámovce jsou to „rychlé“ linky na tenkých zadních vzpěrách. A to, že nejde o silničku, ale kolo, které si poradí i mimo asfalt, prozrazuje grafika na horní rámové trubce.

Karbonová vidlice má dostatek místa pro průchod ještě širších plášťů, než jsou originál Schwalbe v rozměru 700x30cc. 

Kolo dostalo od výbavy mix komponentů, najdete tu japonské Shimano, italské FSA, Sele San Marco, Raxe, jak už byla zmínka německým zástupcem je výrobce plášťů Schwalbe. 

Pohon zajišťují kliky FSA Omega, Zolder je vybaven dvoupřevodníkem, původní kombinace byla tácy 46/36 zubů, ale v tomto případě došlo k menší úpravě, včetně rozsahu kazety.

Shimano dodalo řazení, brzdy, přehazovačku kombinace sad Ultegra a dostupnější 105.Bezpečné a pohodlné jsou hydraulické kotoučkové brzy Shimano BR505.

Brand Raxe najdete na odlehčené hliníkové sedlovce a představci, jeho sklon, respektive otočení využila majitelka ke vzpřímenějšímu posedu na kole.

Na ráfcích Fulcrum Racing, které nabízí dostatečnou odolnost a zároveň mají nízkou váhu, jsou nasazeny krosové pláště Schwalbe CX Comp. Jejich středový vzorek zajišťuje dobré odvalování, boční zvýšené výběžky zas mají podržet v zatáčkách.

Sedlo může ošklivě pokazit jízdní dojmy, a tak majitelka neváhala a zvolila jiný model, než je u Bottecchii v tovární výbavě. Model značky Selle Italia Monza je prověřený, má mírný prolis a pohodlné polstrování v zadní části.

7 důvodů, proč si mě cyklokroska získala

1. rozdíl oproti bajku v úchopu řídítek je za mě 1000:1 a v podstatě taky hlavní důvod doplnění vozového parku – lokty a zápěstí jsou na silničních řídítkách v rovnější a přirozenější poloze a tím pádem nebolí zápěstí a nemrtví ruce a pořád můžu jezdit ten svůj milovaný Kras cestou necestou

2. akční rádius, kam se dostanu se nepoměrně zvětšil

3. zrychlila jsem a jak říká můj muž: konečně na tebe nemusím furt čekat

4. oproti 29“ biku je to neskutečně mrštná potvůrka, ale abych byla spravedlivá, bike zase lehčeji odpustí nějaké ty jízdní chybky bez poslání k zemi

5. karbonový rám a vidlice samy o sobě dost pruží, takže obava z tvrdosti jízdy bez odpružené vidlice, které jsem se bála (prostě síla zvyku) byla absolutně zbytečná

6. o rozdílu ve váze kola se asi nebudeme vůbec bavit (můj bike není v závodním set upu)

7. poměr letošních km asi mluví za vše: hřebec něco přes 4200km, bike 180km.

Přiznávám, že došlo na malý upgrade – v těch lesích už občas nebylo kam řadit, takže jsem nechala trošku „zženštit“ originál převody z výroby: kazeta 11/32 se zvětšila na 11/34 a tácy 36/46 na 34/46 aneb každý zub dobrý! Ale tady není na vině kroska…

S příchodem gravel biků, které se ale liší geometrií, šířkou plášťů, tvarem řídítek, se zájem o rychlá, pevná „off road“ kola pěkně zvedl. Gravely vás pustí mnohdy do ještě obtížnějšího terénu, pro spoustu lidí je to nejlepší volba pro backpaking. Cyklokrosové kolo je zas volbou pro ty, co nechtějí ztratit „silničářský“ pocit, protože to vám dobrá kroska umí nabídnout. A navíc, pokud se vám naskytne šance vyrazit někam do silničního ráje, stačí vyměnit pláště za hladké a užší a rychlost je vaše.

Váha kola lehce 9 kg, cena necelých 67 tisíc. Více info o dostupnosti na stránkách českého zastoupení.

Foto: Káč Polívková, archiv Laďky Daňkové
Autor: Laďka Daňková, Kája Polívková

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková
Reklama