Cyklistické odřeniny – jak nejlíp ošetřit a čím urychlit hojení?
Novikov, stříbro nebo vlhké hojení – kterou léčbu a kdy zvolit? A jaké kroky nesmíme v procesu hojení přeskočit?
Klasický „silniční lišej“ nebo typická odřenina z lesa –běžné poranění u cyklistů. Někdy šrám, kterého si skoro nevšimnete, jindy rána, jejíž hojení je delší, než si přejeme. Děláme ale vše pro to, aby tomu tak nebylo? Co doporučuje současná medicína? Co se děje v našem těle, než se „lívanec“ na stehně či zadku zahojí?
Lidská kůže je tkáň s dokonalou stavbou a je klíčovým předpokladem naší existence. Pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí. Tím je chrání před horkem a chladem, před mechanickým poškozením, infekcí a dalšími nepříznivými vlivy. Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje 1,6 až 1,8 m², což z ní dělá největší orgán lidského těla.
Velmi důležitá je i její smyslová funkce, tedy vnímání vjemů hmatu, bolesti, tepla a chladu. I proto ty odřeniny a jejich první důkladné čištění tak bolí.
Fáze hojení poškozené kůže
Každý z nás, ať už je četnost sportovních aktivit jakkoliv rozdílná, se čas od času poraní, což platí i pro odřeniny. Menší poranění kůže se odhojí do 2–3 týdnů a když ránu dobře ošetříme, nedojde ani ke komplikacím typu opakovaného krvácení z rány nebo zavlečení infekce a zhnisání rány.
Pro sledování vývoje léčby poraněné pokožky je dobré vědět, že hojení zpravidla probíhá ve třech základních fázích, které se prolínají a vzájemně ovlivňují. Některé studie uvádí fáze čtyři, tou první je čistící, zánětlivá, kdy se tvoří v ráně sraženiny, aby se zabránilo krevním ztrátám.
Druhá fáze je doprovázená výtokem exsudátu (zánětlivý výpotek) z rány. Na něj navazuje fáze granulační, ve které se tvoří nová tkáň kožní pokožky s prorůstajícími novými cévkami. A konečnou je fáze reepitelizační, kdy se tvoří finální vrstvy nové pokožky.
Jak si zajistit hojení bez komplikací?
Bez vyčištění to nepůjde
Bezprostředně po poranění musíme nejprve zastavit krvácení a vyčistit ránu včetně jejího okolí. V nouzi stačí i čistá voda, důkladnějšího vyčištění rány však dosáhneme použitím antiseptického nebo dekontaminačního roztoku či spraye. Mezi nejčastěji užívané patří Betadine roztok nebo Septonex spray.
Po očištění rány je užitečné podpořit navození přirozeného prostředí pokožky, tzv. hemostázu. K tomu slouží např. Traumacel S dry, který urychlí reakci srážení krve. Další možností je GelitaSpon®. Jde o vstřebatelnou želatinovou hubku, která přiložením k ráně zastavuje krvácení do 2 minut. Je k dispozici v několika rozměrech a je možné nastříhat do požadované velikosti.
Zásyp? Zapomeňte. Zkuste stříbro ve spray!
U akutních ran je především z důvodu kontroly hojícího procesu doporučeno převazovat ránu v prvních dnech po poranění každý den a až následně, a pokud je hojení bez viditelných komplikací, prodlužujeme interval převazování na cca 2-3 dny i v závislosti na lokalitě zranění.
Snažíme se o vytvoření optimálního prostředí v hojící se ráně. K základním přípravkům patří tzv. antiseptické mřížky (mastné tyly) s obsahem stříbra, které odvádí sekret z rány a na ránu se nepřilepují, navíc díky stříbru cíleně usmrcují choroboplodné zárodky. (např. Grassolind®, Atrauman®).
Malé rány na nenamáhaných místech, kde nedochází ke kontaktu s oblečením aj., kde nehrozí riziko zanesení infekce do rány, je možné nechat hojit volně na vzduchu. V takovém případě je vhodné aplikovat hojivé masti např. Bepanthen® Plus (hojivý krém s dezinfekční složkou), Betadine® mast nebo mezi sportovci oblíbený Solutio Novikov (tekutý dezinfekční prostředek, který na ráně zasychá a chrání místo jako náplast. Zde je ale důležité mít pod kontrolou, že rána je nezanícená, nehnisá.
Alternativní a mnohými cyklisty vychvalovanou možností je použití ionizovaného stříbra ve spray, např. AlfaSilver spray. Hodí se na povrchové a nekrvácivé odřeniny, využívá své antibakteriální vlastnosti a urychluje proces hojení
Tekutý obvaz Novikov aneb “zelená” patří mezi hodně oblíbené prostředky, jak zaléčit odřeniny. Pozor na špatně vyčištěné rány, na povrchu se sice vytvoří strup, ale rána může hnisat do hloubky.
Vlhké hojení – starověká metoda v novodobém pojetí
Velmi často užívanou metodou je vlhké hojení, které má řadu prokazatelných výhod a mnohým sportovcům umožní návrat k tréninku dříve – ať už jde o urychlení léčby nebo zamezení tvorby praskajících strupů.
Hydrogely, aplikované stříkačkou nebo gelové polštářky v náplasti reagují se sekretem v ráně a vzniká vlhký gel, který chrání ránu jako tzv. druhá kůže. Gelový film vytváří optimální podmínky s vlhkostí až 90 %, a tím podporuje a urychluje proces hojení a snižuje riziko vzniku strupů a neestetických jizev. Gelová náplast ránu chrání před vnějšími vlivy a brání vzniku sekundární infekce. Tlumí bolest, je prodyšná a brání přilepení k ráně. Náplast musí alespoň o 1 cm přesahovat okraj rány a musí se lepit na suchou a nemastnou pokožku. Výměna postačuje po několika dnech, nebo pokud se náplast sama odlepí. Pozor – nesmí se aplikovat na krvácející, zanícenou nebo mokvající ránu.
Zdroj: Fyzioklinika.cz
