ROZHOVOR Pavla Havlíková: „Spokojená budu jedině, když to cinkne!”
Krátké povídání s naší cyklokrosovou stálicí, která opět vlétla do sezóny na plný plyn. Ve světě boduje a doma nemá konkurenci. …
Je to skoro dvacet let, kdy jsem s Pavlou sdílela apartmán na MS horských kol v Sierra Nevadě, tak trochu se o ni starala, předávala rady. Já na vrcholu své kariéry, ona coby kadetka na jednom ze svých prvních velkých závodů. Cyklistika se stala jejím životem, startovní čísla si připínala na bikových kláních, na silnici a také v cyklokrosu. Právě ten jí hodně přirostl k srdci a sbírá v něm i nejvíc cenných úspěchů. Ví, jak chutná pódium na světových pohárech, užila si jej několikrát, ale moc ráda vzpomíná na ten, který se jel v Táboře, před domácím publikem. Teď, po čtyřech letech se bude pokoušet o podobný výkon, který by ji přinesl evropskou medaili…
O rok starší a znovu v plné parádě do cyklokrosové sezóny. Motivace k dennodenní řeholi stále je?
Je to zvláštní, samotnou mě to trochu udivuje, o motivaci nouzi nemám. Jízdu na kole si užívám.
Jakou jsi měla letošní přípravu, tedy pokud lze brát tvou závodní xc sezónu jako „přípravu“?
Myslím, že na konec docela povedenou. V půlce sezóny jsem byla trochu víc marod, ale ta delší pauza se začíná ukazovat jako výhoda až teď. Závody přes léto jsem si prostě užívala a neřešila výsledky. Když se něco podařilo zajet, byl to krásný bonus.
Co zranění, zvládla jsi vše bez větších problémů nebo byl delší tréninkový výpadek?
Je to asi zázrak, ale přežila jsem léto bez úhony. Chorobu v půlce sezóny beru jako nutný odpočinek. Tělo si prostě řekne, když toho má dost.
Měla jsi nějaké volno?
No jasně, dle mého ta nejdůležitější část sezóny. To nikdy nevynechám. Letos jsem si volno bez kola užila na plný pecky s nejbližšími, bylo to neskutečný.
Problém s kolem a následně nepříjemným zraněním na loňském MS zapomenut, jaké cíle máš pro tu letošní sezónu?
Jsem už ve stádiu, kdy si žádné dílčí cíle před sezónou nedávám a raději si užívám víkend po víkendu. Nechávám se se sama sebou překvapit. Podle toho, jak se to zatím letos rozjelo, ráda bych uhájila 1. místo v EKZ Cross Tour a přední místo v Toi Toi cupu. Světový pohár je trochu pasé, absence v prvních dvou závodech v Americe je už velkou ztrátou, aby člověk bojoval o přední umístění v celkovém hodnocení. A ME je kapitola sama o sobě, každý tam chce jet a uspět. Ani já nejsem výjimkou.
Před dvěma roky byl představen tým Kooperativa Women, funguje ještě tato formace? Kdo za vás jezdí?
No jasně, projekt cyklokrosového týmu na podporu mladých talentů frčí dál, a docela úspěšně. Jen se malinko změnila strategie, už nejsme čistě ženský tým (i když holky jasně převažují).
Složení týmu: Elizabeth Ungermanová, Tereza Švihálková, Štěpán Stloukal, Pavla Havlíková.
Nikola Nosková se rozhodla vstoupit do velké silniční cyklistiky v italském týmu (myslím, že v ten správný čas), Nikola Bajgerová na vlastní přání opustila naše řady, oficiální důvod odchodu nevíme, verzí je hned několik, sama se k tomu nebyla schopná jasně vyjádřit. O žádných problémech ohledně odchodu od nás nevím, vše proběhlo bez problémů. Pokud závodník vyrovná všechny závazky vůči našemu klubu, přestup kamkoliv jinam není žádný problém.
Tak, jak je u tebe zvykem, vstup do sezóny máš excelentní, před 2 týdny jsi pěkně proháněla i Jolandu Neff na jejím domácím závodě? Jaké to bylo jet s mistryní světa v cross country?
Byla to pro mě tak trochu čest, i když při závodě jsme si nedarovaly ani metr. Byl to krásný závod, divácky velice atraktivní. Nakonec rozhodla Jolandy excelentní technika, přes překážky doslova lítala. Z biků to má opravdu v pažích.
Blíží se velká domácí událost ME v Táboře, jak se na to chystáš?
Teď je to na prvním místě, snažím se být na tento den připravená na 100 %. Tento závod si chci neskutečně užít se všemi co dorazí, ale i s těmi co budou fandit doma.
A vytoužený výsledek?
Opravdu spokojená budu jedině v případě, když to cinkne.
Jak vypadá situace mezi ženami, koho pasuješ mezi favoritky na stupně vítězů?
Popravdě to budu moci trochu posoudit až po nadcházejícím víkendu, kdy se potkám se všemi na SP v Koksijde. Ale podle dosavadních výsledků bude pole kandidátek letos asi dost široké – jako komety vlétly do sezóny mladé Holanďanky Worst a Kapteijns, Sanne Cant má stabilní výkonnost a duo Britek též. A navíc se objeví hromada silničářek, které mohou hodně zamíchat kartami. No a samozřejmě jsme tu také my, ne?
Trať v Táboře určitě znáš dobře, jak se ti líbí?
Trať znám perfektně, jako asi všichni. Takže žádný moment překvapení se asi konat nebude. Jsem suchozemský tvor, takže budu raději za suchou variantu trati. Ale ve výsledku je mi to jedno, když mám formu, jedu na čemkoli.
Brzký termín ME nahrává do karet bikerkám, které jsou rozzávoděné a drží si formu z konce léta, jak velkou šanci mají se prosadit právě na trati v Táboře?
Myslím, že velikou. Trať je hodně do tahu, sílu z léta by tam mohly využít. Doufám ale, že jim to právě v Táboře nevyjde.
Jak bude vypadat finální příprava poslední 2 týdny?
Bude stejná jako doposud, nemám důvod nic měnit. Mám v Jablonci ideální podmínky a super skupinu. Doufám, že vyjde i počasí a vše půjde jak na drátkách.
Foto: jsphoto.cz, archiv Pavla H.
