Reklama

Jitka Škarnitzlová: dámské vyjížďky jsou o pohodě a vzájemné podpoře

Když vznikal tento rozhovor, netušily jsme, jak skvěle se Jitce zadaří hned v prvním závodě českého poháru. Zde byla nejen nejlepší českou závodnicí, ale dokázala držet krok i s polskou exmistryní světa, Majou Wloszczowskou, za kterou zaostala pouhých 53 sekund….

Reklama

Tři roky zdravotních problémů, tři roky nabírání formy a velký cíl pro letošní sezónu – vyjet si nominaci na mistrovství světa a Evropy. To vše má za sebou a věří, že i před sebou křehká, usměvavá a cílevědomá závodnice Jitka Škarnitzlová, která letos obléká dres  LIV Cycling týmu.

  11161363_1585486735063486_4737687313903601316_n

Jitko, nejprve gratulace k skvělému vstupu do sezóny. Jsou tedy už zdravotní problémy definitivní minulostí ?
Věřím, že ano! Vždyť to celé trvalo tři roky ! Začalo to tím, že jsem si v zimě před pár lety zlomila ruku na snowboardu,tím jsem dva měsíce nic neděla, přidaly se virózy, jak člověk nic nedělá tak i váha. Bohužel se to celé  komplikovalo, trápila jsem se s imunitou, řešila jsem problém se štítnou žlázou. Takže ty dva roky trvalo, než jsem se dala dohromady. Stěžejní pak bylo, že jsem se dostala na normální váhu a přestala jsem jezdit s “batohem”. V cyklistice je znát každé kilo. Forma jde nahoru, je to vidět i na výsledcích ze závodů. Letos se cítím skvěle.

Loňský rok jsi jezdila společně s třemi kolegyněmi v dámském týmu, letos změna – LIV Cycling team je jen o tobě. Jak teď trénuješ ?
Když potřebuji jet přesně svůj plán, trénuji sama. Ale často mám trénink ve skupině, kdy jedu  s klukama. To je pro mě také hodně důležité. Na silnici mě kluci táhnou „v balíku“, takže jedu mnohem rychleji, než bych jela sama. A v terénu zas od nich leccos okoukám, naučím se. Mám dvě skupiny – s bráchou, a tady přiznávám, že  moc  nestíhám to jejich umění ve sjezdech. A pak s tátou a jeho kamarády, tam jsem na tom zase nejlíp. Užívám si i takové vyjížďky:-)

A nechybí ti společné „holčičí“ tréninky ?
Holky – myslím závodnice, to mají asi jinak. Každá má svoji hlavu, trénuje podle plánu, těžko se domlouvají na společném. I my v týmu jsme trénovaly dost individuelně.

Tvůj závodní stroj – LIV Lust Advanced je celoodpružený model, s 27,5 ´´ koly. Předtím to byly kola 26 i 29 ´´.  Jak sis přivykla ?
V průběhu čtyřech let jsem přecházela z 26´´ na 29´´ a ze začátku to byl nezvyk.  Postupně jsem se projezdila, přivykla a „devětadvacítka“ mi nevadí. Projedu s ní všechno, i technická místa v cross country. Já tomu říkám takový malý tank.  Loni jsem zkusila 27,5 a jízda na ní mě baví, mám pocit, že je to hravější. I k mojí výšce 163 cm mi přijde, že na tom lépe vypadám :-).

safe_image

 

 Přibliž nám, jak vypadá tvůj běžný den?
V první řadě je trénink, pak další věci okolo – emaily, zařizování věcí okolo závodů, materiálu. Studuji, ale jsem už v posledním ročníku, mám  individuální plán, takže si to přizpůsobuji svému programu. Pokud zbude volný čas, tak ho trávím doma. To je většinou v podvečer, kdy se sejdeme i s přítelem u domácího krbu.

Určitě ale najdeš čas na regeneraci, která je pro vrcholového sportovce stejně důležitá, jako samotný trénink….
Nejdůležitější je pro mě po tréninku strečink, to je nutnost. Potom k tomu přidávám balanční cvičení, cviky na záda, posílení trupu horní poloviny těla. Co moc tedy nevyužívám a nesedí mi, jsou wellness procedury jako např. sauna. Raději si zajdu na masáž, ale když mám vypnout i hlavou, tak nejlepší regenerace je vzít psa a jít se někam projít. 

A co tvoje dámské  společné vyjížďky…..máš na ně čas i v závodní sezóně ?
Jednou za měsíc se jezdí od Progresscycle v Hostivicích. Jezdíme tady, protože silnice jsou tu málo frekventované a v dobrém stavu. Mám dost nabitý závodní program, takže aktuelní informace mám na svých Fb stránkách. Přijdou sem většinou holky, které pracují a na kolo jdou pro zábavu. Takže se projedeme, popovídáme. Nejednou slyším příběh, jak holka vyrazila s klukama a na delší čas jí to od kola odradilo.

Tak se nemusí nikdo bát závodního tempa ?

To určitě ne, já tam jedu jako průvodce, když budou chtít, určitě jim cokoliv poradím.
Ty vyjížďky jsou pro zábavu, nejsou to závody.

Ještě se vrátím k tomu,co máš ráda, což je jízda v náročnějším terénu. Loni jsi excelovala v Enduro závodech,  pro mnohé ne úplně známou disciplínu. Může trochu přiblížit, o co se jedná ?
 Enduro je sice závod, ale na čas se jezdí jen vybrané úseky z kopce. I když na trati strávíte dost času, nejsou to tedy vyloženě závody tipu maratonu. Pohodová atmosféra, spíš podobná kamarádské vyjížďce. Úsek sjede každý sám, pod kopcem se zase sejdeme a jedeme dál, k další měřené části.
A co je příjemné – na enduru jezdím s chrániči, na zádech mám batoh, bytelnou helmu, teď budu vozit i  páteřák. Takže vše pro bezpečí. Letos budu mít i kolo s většími zdvihy, což mě posune zas o krok dál.

Doporučila bys to vyzkoušet třeba holkám co jezdí rády v terénu, ale na maratónské závody je to neláká?

Určitě, ať si to zkusí. Nejhezčí je určitě trať v Mostu. Tam je Enduro ne úplně sjezdové, dá se to krásně projet. Kdo by si nevěřil, tak den před závodem je společná projížďka, trat si můžou vyzkoušet.

Andrea Drengubáková | Jitka Škarnitzlová - rozhovor | Foto: Petr Slavík (slavikpetr.com)

Kde Tě můžou Tvoji příznivci opět potkat ?
Nejbližší plán jsou závody Trans Brdy, ze seriálu Kolo pro život. A v neděli se chystá dámská vyjížďka na silnici.

Tak pevné zdraví a ať se daří i v dalších akcích!

 

 

Autor: KajaP, Kat.
Foto: archiv J.Š.

Kája Polívková on Facebook
Kája Polívková
Reklama