Cyklista na chodník nepatří. Nebo je to jinak?
Co říká zákon, jaké jsou výjimky a jak to jde v praxi?
Na toto téma se mezi cyklisty a necyklisty vedou debaty a spory už dlouhá léta. Chodci cyklisty na chodníku zpravidla nevidí rádi, protože se jimi cítí být ohroženi. Někteří jezdci na kole se podle nich řítí po chodnících neúměrnou rychlostí a s velmi malým odstupem od ostatních, což je přirozeně nepříjemné. Na druhou stranu cyklisté se s podobným nedostatkem ohleduplnosti mnohdy setkávají na silnicích ze strany motoristů, a tak se nelze tak docela divit, že v některých případech pro svou jízdu volí bezpečnější chodník. Z pohledu zákona je ale odpověď jasná: cyklista na chodník nepatří.
Po chodníku jedině po vyznačených úsecích
Podle zákona je chodník vyhrazen výlučně k pohybu chodců. Obecně je tedy jízda na kole po chodníku zakázaná. Výjimkou jsou úseky, ve kterých je pohyb cyklistů po chodníku výslovně povolen dodatkovou tabulkou „Stezka pro chodce s povoleným vjezdem kol“. „Jde zejména o místa, kde pro bezpečnou jízdu cyklistů nelze vyčlenit dostatečně velký prostor ve vozovce a přilehlý chodník je zároveň poměrně málo frekventovaný,“ uvádí David Horatius, specialista z odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, který nedávno spustil osvětovou kampaň Jezdím jako člověk na zvýšení vzájemné ohleduplnosti účastníků provozu.
V místech, kde je průjezd cyklistů po chodníku povolen, musí jezdci vždy pamatovat na to, že po něm automaticky nemohou jet stejným způsobem jako po silnici. Po chodníku se cyklista smí pohybovat jen úměrně pomalou rychlostí, a to maximálně 20 km/hod. „I zde stále platí, že chodník je určen v první řadě k pohybu chodců, které cyklista v žádném případě nesmí ohrozit. A to i kdyby kvůli tomu musel úplně zastavit nebo sesednout z kola,“ vysvětluje David Horatius.
Stejné pravidlo platí i pro děti
Mezi veřejností je poměrně silně vžité přesvědčení, že zákaz jízdy po chodníku neplatí pro děti do 10 let. To ale není tak úplně pravda. Zákon o provozu po pozemních komunikacích sice říká, že „dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně.“
To ovšem neznamená, že by děti obecně směly po chodníku jezdit. „I pro děti platí, že mohou jet pouze po vyznačených úsecích, kde je vjezd kol výslovně povolen. V těchto úsecích však na rozdíl od vozovky mohou jet bez dozoru,“ upřesňuje David Horatius.
Jízda po vozovce má své důvody
Mimo fakt, že jízdou po chodníku cyklisté ve většině případů porušují dopravní předpisy, existují i další důvody, proč se vyplatí držet na silnici.
1.Přednost v jízdě.
Zákon na cyklisty jedoucí po silnici nahlíží stejně jako na řidiče motorových vozidel, z čehož vyplývá, že jezdci na kole mají přednost ve stejných situacích jako ostatní řidiči. Při křížení vedlejší ulice tak cyklisté mohou plynule pokračovat v jízdě po hlavní, zatímco při překonávání komunikace po paralelním přechodu pro chodce by tuto přednost neměli. Na přechodech mají totiž přednost pouze pěší, a tak by cyklista musel sesednout z kola a na druhou stranu pokračovat jako chodec.
2.Zelená na semaforech
Dalším důvodem je delší zelená, ta totiž svítí motoristům na křižovatkách se světelnou signalizací déle než chodcům. Pokud tedy cyklista pojede po silnici spolu s auty, bude mít na průjezd křižovatkou více času a nebude se muset stresovat tím, že pár vteřin po rozsvícení zelené blikne opět červená.
3.Rychlejší průjezd křižovatkou
Třetím důvodem pro jízdu po silnici je rychlejší průjezd křižovatkou s více přechody. Na nich jsou totiž semafory zpravidla nastavené tak, aby na sebe navazovaly. To znamená, že pokud bude cyklista přejíždět přechody pro chodce, dostane se na druhou stranu mnohem rychleji než pěší, pro které je signalizace nastavena. Cyklista tak bude muset na každém segmentu čekat na zelenou. Pokud však pojede po silnici spolu s auty, semafory projede plynule.
Zdroj: TZ kampaň Jezdím jako člověk
