Katko, přibliž nám svůj výživový styl během „normální“ závodní sezóny? Co jíš a čemu se naopak vyhýbáš? Co nejraději snídáš, obědváš a večeříš?
Nemám žádné alergie, a za to jsem ráda. Jím skoro všechno, ale ne moc masa ani těstovin. Jinak je to asi taková normální sportovní strava – hodně zeleniny, chleba, ryby, ovoce, vločky.
Nemám ráda smažené jídlo, ale vánočního kapra ráda mám. Můj obvyklý jídelníček vypadá asi takto…
Snídaně – chleba a vajíčka nebo vločky s jogurtem a ovoce. Káva.
Oběd – je většinou na kole, takže jím Clif Bar, a když jsem doma, tak nějaké zbytky z večeře.
Večeře – mexická kuchyně, grilování, rýže a kari, saláty.
Existuje nějaké české jídlo či potravina, která ti chybí v USA? A naopak je něco, co v USA jíš často, a není na trhu v České republice?
Mně moc věcí nechybí, ale jakmile jsem zpět doma, tak mi všechno moc chutná, převážně jídla doma od rodičů. Hospodská jídla mi moc nechybí. Knedlíky a guláše nikdy nebylo to moje, ale jednou za rok si to ráda dám. Jsem v ČR málo, a tak si převážně česká jídla užívám a nehledám to ostatní.
Je nemálo známé, že máš svoji vlastní edici sportovních tyčinek Clif bar. Seznámíš nás s jejich složením? Podílela ses nějakým způsobem i na jejich výrobě na základě svých zkušeností z cyklistiky?
Byla jsem vybrána za cyklistiku a jsem na to moc hrdá! Všechno bylo upečeno v Clif Bar kuchyni, ale na složení jsem se nepodílela. Ta příchuť existovala už předtím, ale je na trhu jenom dočasně.
Fungovat v „jiném časovém pásmu“ je nelehká věc, natož závodit. Můžeš nám Katko přiblížit svůj model aklimatizace a stravování, když máš závody v Evropě? Jak to zvládáš ty?
Byla jsem na přechody docela expert, ale je to samozřejmě velice náročné. Nejdůležitější je, na to moc nemyslet a hned od příletu se chovat v tom časovém pásmu. To znamená, jít do postele v normálním čase a vstávat na budík. Jíst v čase jídla a od prvního dne jít ven na krátký trénink.
Většinou jsem to zvládala ok, ale samozřejmě je někdy problém v noci. Přidat do toho závodění je hodně těžké. Já jsem hodně často přiletěla pozdě (den až dva před závodem) a někdy se při závodě cítila taková „oblblá“. Člověk se nikdy necítí na 100 %, ale za den dva je to hned lepší.