Hvězdy budoucnosti #4. Adéla Holubová
Dalším dílem pokračuje náš seriál o mladých talentovaných závodnicích, tentokrát jsme oslovily závodnici z kategorie do 23 let Adélu Holubovou
Poslední srpnový víkend na světovém šampionátu horských kol zachraňovala slávu české ženské reprezentace, když v kategorii do 23 let předvedla výborný výkon a jen těsně se nevešla do TOP TEN. Tahle dvaadvacetiletá vysoká štíhlá bikerka z plzeňského týmu kola-bbm.cz v domácích soutěžích konkuruje i nejlepším elitním ženám. Slovo tréma nezná a stín předzávodní nervozity či pozávodního zklamání v její tváři budete hledat těžko. Přesto má ale vzornou tréninkovou morálku a hodně vysoké ambice. A taky vám s úsměvem řekne: “No, jo..já jsem flegmatik a salámista”.
V dnešním díle seriálu “Hvězdy budoucnosti”, kde zpovídáme nadějné cyklistky a jejich trenéry představujeme Adélu Holubovou.
Adélo, nejprve prosím krátké představení, kde ses narodila, na jaké jsi chodila školy a co nyní studuješ?
Narodila jsem se v Plzni, na základní školu jsem chodila v Městě Touškově, kde začaly i mé první cyklistické kroky. Od mala mě zajímalo lidské tělo a tak jsem dále pokračovala na Střední zdravotnickou školu. Nyní nastupuji na kombinované studium na Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně obor Tělesná výchova a trenérství.
Jste sportovně naladěná rodina?
Ano, oba rodiče i brácha rekreačně sportují. Jelikož se mnou od mala rodiče objíždějí závody, tak je i pro ně cyklistika velkou součástí života. Rodiče také rádi běhají, chodí na túry a teď začali chodit i do posilovny.
Co tě jako malou holku bavilo?
Vyzkoušela jsem toho spoustu: hasičský sport, aerobic, volejbal a chvíli i závody na koloběžce. Pár soutěží jsem se v daných sportech zúčastnila, ale spíš to bylo vždy čistě jen o zábavě a o čase stráveném společně s kamarády.
Kdy se v tvém životě objevilo kolo?
Kolo se v mém životě objevilo díky místnímu cyklistickému oddílu v Městě Touškově, kdy jsem chtěla zkusit něco nového. V deseti letech jsem tedy absolvovala první společné tréninky, vyzkoušela první závody a postupem času se musela rozhodnout, kterému sportu se začnu věnovat naplno, jelikož cyklistiku jsem zároveň dělal s volejbalem a závody na koloběžkách. Před koloběžkou a volejbalovým míčem zvítězilo kolo a já se začala věnovat prioritně cyklistice.
V kterých cyklistických disciplínách jsi už závodila?
Závody jsem objížděla na horském kole, v rámci tréninku přidala silnici a dráhu, kde jsem v žákovských kategoriích posbírala i několik medailí z národních mistroství. Minulou sezónu jsem na podzim poprvé vyzkoušela i pár cyklokrosových závodů.
Co a proč tě baví (anebo nebaví) na silnici, na horských kolech a cyklokrosu?
Každá disciplína má něco do sebe a i přes to, že ráda trénink proložím silnicí, pořád si nejvíc užívám trénink na horském kole. V zimním období asi jako u většiny závodníku převažuje silnice, v sezóně je to pak víc bike.
Sportovec si musí vést i nějakou evidenci svých tréninků. Co používáš ty? A je to pro tebe nutné zlo nebo jsi spíš pečlivá a sleduješ watty, hodiny, atp?
Tréninky si eviduju v aplikaci TrainingPeaks. Myslím si, že ve sledování přesností čísel jsem až moc velký extrém a naopak se snažím od toho trochu odpoutat a vnímat i ten svět kolem sebe.
Jsi druhým rokem v kategorii U23, teď sis přivezla z MS parádní výsledek v podobě 11. místa. Když by se měla ohlédnout a vybrat tři výsledky-i z předchozího období, kterých si nejvíc ceníš, jaké by to byly?
Určitě si velmi cením svého prvního roku v juniorkách, kdy jsem se začala v závodech víc ukazovat. Byl to právě můj první titul Mistryně ČR a o týden později 7.místo na ME+nominace na MS v kanadské Mont Sainte Anne, s kterým jsem zažila i svojí první velkou akci s Reprezentací MTB. Na tuhle sezónu vzpomínám strašně ráda.
Máš nějaký závod, kdy jsi měla očekávání, ale který jsi opravdu hodně pokazila a na který bys nejraději zapomněla?
I takový závod, nebo spíš trojblok závodů byl a to juniorský svěťák v NMNM, ME a MS 2020, kdy jsem byla druhým rokem juniorka a očekávání z předešlé sezóny byla celkem vysoká. Byla Covidová sezóna a formu se bohužel nepodařilo vlivem přesunutí závodů úplně načasovat nebo nevím. Prostě se to nějak nesešlo….
Jaké máš cyklistické cíle, sny? Splnilo už se ti z toho něco?
Cyklistických cílů a snů mám několik. Spoustu z nich už se mi povedlo naplnit, ale další jsou ještě přede mnou. Jeden z mých ‘dětských snů’ bylo stát se českou reprezentantkou anebo si na sebe jednou obléct dres národního šampiona.
Jak vnímáš současný trend technicky velmi obtížných tratí? Už se dostala na nějakých zahraničních závodech na limit, s odvahou a dovednostmi, že by ses bála?
Posun technické náročnosti tratí vnímám pozitivně. Pro diváky je závod atraktivnější a pro nás závodníky zajímavější, protože je při najíždění trati daleko víc co řešit a nad čím uvažovat.
Na limit svých technických dovedností jsem se rozhodně dostala a to právě na MS v Kanadě v již zmiňované Mont Sainte Anne. Kde jsem jako juniorka nebyla na náročnost trati technicky ani hlavou vůbec připravená a hodně jsem si tam ten týden sama se sebou probojovala.
Co ti sedí víc, bláto, mokré kořeny nebo sucho, rock gardeny?
Rozhodně nejsem typ, kterému by sedělo mokro. Nejraději mám sucho a teplo. Klidně i závodit ve čtyřicítkách, to mi vůbec nevadí. Nejvíce mi sedí rychlé tratě s táhlejšími kopci. V ČR je to například Brno nebo Město Touškov.
Jak plánuješ skloubení sportu se studiem na univerzitě?
Na VŠ letos teprve nastupuji, jdu studovat Masarykovu univerzitu, na kterou jsem slyšela od sportovců jen samé pozitivní ohlasy. Studuji kombinovaně a už nyní žádám o individuální studijní plán, takže pevně věřím, že studium se sportem skloubím bezproblémově.
Některé zahraniční týmy si vyhledávají mladé nadějné závodníky, zaslechla jsem, že i ty jsi u jednoho z nich v hledáčku…doneslo se to k tobě?
Momentálně nic jasného nemám. Jinak přestup do zahraničního týmu vnímám jako další posun vpřed, ať už jako závodník, poznat cyklistiku z té profesionální stránky, dostat se na větší závody, tak i jako člověk, nabrat nové zkušenosti, zlepšit si jazyk a poznat nové lidi. Takže kdyby přišla nabídka ze zahraničí, nebránila bych se.
Jak daleko dopředu se v souvislosti s cyklistickou kariérou díváš? Jsou tam i OH v Paříži?
Pokud to bude možné a okolnosti dovolí cyklistice bych se chtěla naplno věnovat po celou dobu studia na vysoké škole. Byl by to jeden z dalších splněných snů dostat se na OH už v 22 letech. Ale kdo ví, jak na tom budou ostatní holky z Česka a kolik míst si společnými silami vyjedeme.
Před pár měsíci sis udělala 3.trenérskou třídu, bylo to pro tvůj sportovní rozvoj nebo máš trenérské ambice?
Už nyní pomáhám v týmu s trenérstvím, takže licenci jsem si dělala z tohoto důvodu. Na VŠ pokračuji v trenérství dál a jednou bych chtěla mladým závodníkům své zkušenosti, které po dobu své cyklistické kariéry posbírám a radost ze sportu předávat dál.
Jakou vlastnost bys u sebe vyzdvihla jako kladnou, která ti třeba i pomáhá v přípravě (i v životě)?
Jsem docela pohodář a flegmatik, což myslím, že mi v určitých věcech pomáhá zůstat dost nad věcí, za což jsem ráda. Na věci kolem cyklistiky a tréninku jsem taky hodně důsledná.
V čem vidíš svoje rezervy, co bys naopak ještě chtěla vylepšit?
I přesto, že jsem se během posledních let na kole technicky posunula, stále vnímám určitou rezervu v technice. Musím taky zapracovat na ostřejších loktech v závodě, protože ty jsou v cross country, obzvláště na startu důležité.
Máš nějaký sportovní vzor? Je někdo takový i z domácích závodníků?
Konkrétní sportovní vzor asi nemám. Od každého si vezmu něco a nechám se inspirovat něčím jiným.
Na jakém jezdíš kole? Máš na závody volbu HT a fulla?
Třetím rokem jezdím na fullu a doma mám tři kola. Bika, cyklokrosové, které používám i jako silničku a jednoho silničního zimáka.
Zbývá ti vedle kola čas na nějaký koníček? Jak ráda ten volný čas trávíš?
Záleží, v jakém jsem zrovna období. Jsou dny, kdy toho krom tréninku moc nestihnu a naopak dny, kdy toho stihnu spoustu. Volný čas věnuji odpočinku, kdy si užívám, že nemusím nic, studiu, kamarádům a rodině.
Jakou formu regenerace po tréninku máš nejraději? A co je pro tebe nejlepší relax?
Pravidelně navštěvuji fyzioterapii, každý den se po tréninku proválcuji a protáhnu, dobře najím a vyspím. Nejlepší relax je pro mě, když můžu vypnout a neřešit vůbec nic.
Očima trenéra Filipa Štrunce
Jak dlouho je Adéla vaší svěřenkyní?
Áďu trénuji od 14 let (už je to nějaký kus života a pár tisíc kilometrů na kole a v autě na cestách.)
Už jako juniorka předvedla několik pěkných výkonů, ale skvěle se adaptovala i jako prvoročařka v U23, kde na domácích závodech držela krok s nejlepšími v elitě. Čekal jste to? Co vás třeba překvapilo?
Překvapení to pro mě ani nebylo, věděl jsem jaký má Áďa výkonnostní růst a že by se mohla na předních příčkách umisťovat.
Adéla dokáže zajet vedle rychlého cross country i náročné maratony. Titul si přivezla z extrémně náročného závodu v Harrachově. Čerpá vytrvalost jen z tréninku na xc? Jak dlouhé objemové tréninky jezdíte?
Ano, je pravda, že dokáže dobře zajet i maraton a sama za mnou v sezóně přišla, že by to ráda vyzkoušela. Tréninky jsme tomu nějak zvláštně nepřizpůsobovali, jen dva delší tréninky. Áďa má velký vytrvalostní fond, tak jsem věděl, že to pro ni nebude nic, co by neměla zvládnout nebo co by ji odrovnalo na 14 dnů.
Které klíčové vlastnosti pomáhají Adéle ve výkonnostním růstu?
Nevím, zda je to vlastnost, ale má prostě ráda kolo jako takové a tím pádem miluje trénování a vše s tím spojené. Nikdy za tu dobu, co ji trénuji se nestalo, že by nechtěla jit na trénink.
Je to svěřenkyně, která poslouchá a plní předepsané tréninky, nebo se i zajímá proč se co jede, řeší s vámi své pocity?
Jako svěřenkyně je, co se tréninků týče velmi svědomitá. Tréninkové dávky a pocity z tréninku spolu rozebíráme pravidelně.
Je Adéla trémistka?
Trémistka rozhodně není, ale salámistka veliká:)))
Jak se díváte na kombinování disciplín horská kola a cyklokros?
Za mě to není špatná kombinace. V loňském roce Áďa nějaké cyklokrosy jela.
Jak Adéla trénuje v přechodném a zimní období? Vyměníte kolo za jiné sporty?
V zimním období hodně času trávíme v posilovně, Plus běžky a běh. Ale je pravda, že i na kole jsme hodně, obzvlášť teď, když jsou zimy mírné. Každou zimu se snažím udělat zimní přípravu trochu odlišnou. To např. znamená nedělat ty stejné věci ve stejný termín. To považuji za důležité. Změna musí být.
Náročnost závodních xc tratí roste. Jak moc v předstihu jezdíte na závodiště, aby si prohlédla a nejela okruh?
Pohárové tratě doma jsou hodně stejné Většinou jezdíme jenom den před. Co se týče světových pohárů jezdíme minimálně 2 dny dopředu, aby byl čas na najetí trati.
Řešíte spolu předzávodní taktiku, nebo to necháváte v plné režii na závodnici?
Naše taktika je jednoduchá “snaž se dobře odstartovat”, ale to nám stále moc nejde:))
Jaký je podle vás recept na překonání období, než se mladá závodnice začne postupně prosazovat mezi nejlepší? Často holky po přechodu do Elity nebo s nástupem na VŠ s vrcholovým sportem končí…
To je velice zajímavá otázka. Každý mladý závodník má vesměs stejnou představu o své kariéře. Všichni se vidí na nejvyšších pozicích. když přijdou mezi elitu a nedaří se jim, tak to pro ně musí být velmi frustrující. Tvrdě trénují, obětují kolu hodně času, bolesti a přesto nemají dobré výsledky. První, co je napadne, proč to dělám a má to vůbec cenu? Má? Na to si každý musí odpovědět sám.
Adéla se blýskla 11. místem na MS. Jak moc to posunulo ambice pro příští rok?
Ambice máme pořád stejné, ale necháváme si je pro sebe:)
Foto: archiv Adély Holubové, Pavel Křikava
