Blog DNK. Fit těhulka #3
Pokračování blogu autorky seriálu Rutina o radostech a změnách, které jí přinesly další týdny těhotenství…
Kila nahoru, těhu jóga, přecitlivělost, první pohyby, holka nebo kluk, těhu cukrovka a k tomu pracovní neschopnost. Takový byl můj pátý a šestý měsíc. Pořád se něco děje…
Druhý trimestr byl oproti tomu prvnímu procházka pohádkou. Únava pryč, nevolnosti zmizely, bříško rostlo, kila šla taky nahoru a k tomu ty barvité představy o tom, co všechno přijde s dalšími týdny. Těhotenství nemá pouze hladký průběh a vedle příjemných momentů se objevily i ty, které mě nenechaly klidnou.
Roste zázrak, rostu já
Příroda to má pěkně zařízené. Roste ve mně nový život, ale mám pocit, že se na tom zázraku výrazně nepodílím. Společně s ním roste i bříško i váha. Na pravidelných kontrolách se mě ptají, jaká jsou má aktuální čísla. Jelikož se od zjištění těhotenství nevážím, vždy je pro mě stoupnutí na váhu v ordinaci překvapením. Suma sumárum, pro ty, co zajímají čísla: „Na startu čtvrtého měsíce těhotenství (16. týden) plus 3,2 kg, na pátém měsíci (20. týden) plus 4,5 kg, na šestém (24. týden) plus 6kg a na počátku sedmého měsíce těhotenství (28. týden) plus 7kg. Přičemž malý zázrak měl vždy tabulkovou váhu, takže radost.
Otékání nohou jde stále mimo mě, ale je pravda, že na konci dne mám pocit větších kotníků a lýtek. Párkrát jsem se v noci vzbudila s křečemi do lýtka, ale vlastně nic zásadního. V šestém měsíci jsem spala perfektně, ale v pátém měsíci mi dělala společnost nespavost. Probuzení okolo druhé ráno a poté hodinka až dvě převalování a bdění.
Hned bych to vyměnila za jakékoli sny. Třeba za ten, kdy jsem se zděšením vzbudila, v momentě, kdy jsem dopíjela svou druhou sklenka vínka, aniž by mi došlo, že jsem v požehnaném stavu. Neskutečný, co ta hlava vymyslí. Jinak pochrupování je stále aktuální, řekněme každonoční záležitostí, občas sama sebe vzbudím, ale nikdo vedle mě už nic raději nekomentuje.
Ovšem velkou změnou je to, že se u mě častěji objevují slzy. Má citlivost se zvýšila tak o 200%. Jakmile mě něco dojme, nejčastěji nějaká filmová scénka, nebo jakýkoli sportovní úspěch kohokoliv, hned natahuju.
Dosud jsem o této těhotenské vlastnosti pouze četla a říkala si, že mě to nezasáhne. Omyl, brečím jak želva. Příroda je i tady silnější.
Nachlazení a první vnímání pohybů
Počátkem dvacátého týdne těhu přišlo to, čeho jsem se snažila vyvarovat. Přes noc se objevila bolest v krku. Odsedím to v práci a večer dorazí zvýšená teplota okolo 37,5 °C. Opět internet a načítám. Jakými léky si můžu pomoci? Na bolest v krku pastilky septilen, ty mohou těhotné i kojící ženy. No a s teplotou do 38 °C si tělo poradí samo. Pokud by teploty byly po delší dobu vyšší, mohou těhulky bez obav sáhnout po paralenu. Tyhle informace potvrzují i v lékárně.
Prvorodičky mohou první pohyby miminka zaznamenat okolo 20. týdne. Nemohla jsem se dočkat, i když jsem nevěděla, na co konkrétně čekám. Opakovaně jsem měla pocit, že už cítím pohyby, ale nakonec to byl zcela jiný pohyb. Šlo o rostoucí vazy se zvětšujícím se bříškem. Dočkala jsem se začátkem 21. týdne. Těžko se ty pocity popisují. Dočetla jsem se, že je to jako pohlazení motýlími křídli. Já to tak nevnímala. Spíše bych řekla, ve mně bouchla jedna větší bublina. Pohyby od té doby začaly být opakovanější, silnější a častější. Zrovna teď když píšu tyhle řádky, tak mi naskakuje bříško. Je to úžasný pocit.
Vitamíny, prevence proti striím, mluvení na zázrak v bříšku
Těhotenské vitamíny jsou doporučované zejména v prvním trimestru. Tří měsíční zásoba zmizela. Na otázku, zda mám v konzumaci pokračovat, mi bylo sděleno, že jestli tomu věřím, tak ano, jinak stačí pestrá strava. Vím, jak na tom jsem s pestrou stravou a hlavně zeleninou, takže mám na poličce nové balení „spešl těhu tabletek“ a beru je dál. Vedle toho jsem si řekla, že nadešel čas podpořit rostoucí bříško a hlavně kůži, která maká a napíná se. Vím, že mohou přijít strie. Kupuju krém a dvakrát denně bříško pravidelně opečovávám. Musím říct, že hlavně večer se z toho stal příjemný rituál. Hladím bříško a často dostanu odpověď zevnitř v podobě pohybů. Prý ideální doba na mluvení s malým zázrakem, který již vnímá hlasy a po narození je rozpozná. Přiznám se, že mi to z počátku přišlo ujeté, ale už v tom povídání jedu i s budoucím taťkou.
Pátý měsíc těhotenství – stále v pohybu a zařazení těhu jógy
Po nachlazení zařazuji nejdříve procházky a postupně se vracím k běžkám, skialpům, plavání a cvičení. První pohyby byly v duchu pořádného zadýchávání. Přišlo mi, že funím jako po dvou měsících bez pohybu. Naštěstí se vše během týden vrátilo do normálu. Při léčení jsem rozjímala a řekla si, že nadešel čas zaměřit se na své slabé stránky. Trochu mě straší, že jsem drobnější postavy, sportovkyně a od fyzioterapeutky jsem často poslouchala, že oblast pánevního dna mám hodně staženou. Je mi jasné, že tohle nejsou ideální předpoklady pro porod. Od poloviny těhotenství (jednadvacátého týdne) pravidelně navštěvuje skupinové cvičení zaměřené na jógu pro těhotné. Po první hodině mám pocit, že to není pro mě. Cvičení není náročné. Je příjemné. S mými téměř nulovými zkušenostmi s jógou se však plácám v tom, že necítím svaly, které procvičuje. Je to hodně o hlavě. Cviky na pánevní dno a stydkou sponu jsou pro mě „vyšší dívčí“. Třeba na to přijdu.
Šestý měsíc těhotenství – těhotenská cukrovka a procházky
Počátkem pátého měsíce absolvuji, dnes již běžný, test na těhotenskou cukrovku. (jeho průběh můžeš nastudovat na internetu.) Výsledky mě zarazí. Poslední naměřená hodnota hladiny krevního cukru je vyšší, než by bylo zdrávo. Následuje návštěva diabetologické poradny. Vyfasovala jsem instrukce a glukometr. Pravidelně si po jídle měřím hladinu krevního cukru. To potrvá zhruba měsíc. Zatím jsou hodnoty v pořádku. Dokonce i po mém minitestu, kdy jsem do sebe poslala 6 kopečků zmrzliny. Jsem zvědavá, jaké budou na kontrole závěry a další průběh. Samozřejmě mi bylo řečeno, že i když se to nezdá, nejde o nic vážného. Po porodu těhotenská cukrovka zmizí.
Myslela jsem si, že fáze procházek přijde až ve „finiši“ těhotenství. Omyl. O tom, že není každého těhotenství stejné, jsem se přesvědčila další nepříjemnou zprávou. V druhé polovině šestého měsíce těhotenství mi bylo řečeno, že mám nízko položenou placentu. Byla z toho pracovní neschopnost. Úplný klid. Celodenní ležení s minimem pohybu. Po třech dnech kontrola. Zlepšení. Placenta je výš a s rostoucím bříškem se to prý bude zlepšovat. Přesto dalších 14 dnů v pracovní neschopnosti, ale s vycházkami na 6 hodin denně v přesně určenou dobu. Je to pro mě premiéra. Vycházky, v mém podání delší procházky, jsou lepší než pouhé ležení, ale popravdě, určené hodiny jsou dost limitující a omezující. Tohle není pro mě. Po dlouhých 14 dnech kontrola. Zázrak začal růst rychleji a s ním i bříško. Takže předpověď se naplnila. Vše je zase pořádku. Vracím se běžného režimu a do práce. Vedle procházek zařazuji oblíbené plavání, cvičení a těhu jógu.
Holka nebo kluk?
Chlap v čekárně u gynekologa sklidí většinou všechnu pozornost dámských pohledů a ne každý se tu bude cítit jako ve své kůži. Ovšem za ultrazvukové obrázky malého zázraku to sakra stojí. Jo, odcházel naprosto nadšený. A já můžu říci, že od toho momentu začal očekávání rodiny vnímat intenzivněji a jiným pohledem. O to víc, když jsme se dozvěděli pohlaví miminka. Společné sdílení tohoto okamžiku je nejvíc. Ideální pro určení pohlaví je cca 20 týden těhotenství. My jsme již v 16. týdnu dostali informaci, že je to kluk. Budoucí taťka nadšený, ale…..Ppřišlo překvápko. Za měsíc jsme čekali holčičku! Změnu jsem tatínkovi oznamovala po telefonu na vzdálenost 1500km. Nevěřil mi. Bral to jako vtip. Já bych však v tomhle nikdy nežertovala. Takže holka! Ano, to bude pecková růžová cyklo výbavička!
